Nadějí tu žijem

František Křelina se narodil 26. července 1903 v Podhradí u Jičína.

V Jičíně chodil od 1914 do měšťanské školy a od 1918 na učitelský ústav. Maturoval v roce 1922. Jako učitel působil nejprve na různých obecných školách v severovýchodních Čechách. V letech 1924–26 absolvoval vojenskou službu. Po získání aprobace pro školy měšťanské v roce 1929 učil v Českém Dubu a po německém záboru v září 1938 krátce v Kobylech u Turnova. 1939–51 byl učitelem v Praze na měšťanských a později jednotných školách. 24. srpna 1951 byl z politických důvodů zatčen a v rámci procesu s tzv. „zelenou internacionálou“ odsouzen k dvanácti letům vězení (s Josefem Knapem, Václavem Prokůpkem, Zdeňkem Kalistou a Janem Zahradníčkem). 
10. května 1960 byl z vězení propuštěn, roku 1967 v plném rozsahu rehabilitován. 
V letech 1960–64 pracoval jako stavební dělník. 
Roku 1964 odešel do důchodu a věnoval se literární tvorbě.
František Křelina zemřel 25. října 1976 v Praze.

Křelina redigoval časopis Sever a východ (1925–27) a knižnici Česká tvorba (1940–44). Kromě časopisů, které redigoval, přispíval zejména do těchto novin: Národní osvobození, Cesta, Lumír, Venkov, Brázda, Akord, Řád, Vyšehrad, Lidová demokracie, Obroda, Arch, Naše rodina a dalších. 
V 60. letech publikoval v podnikovém časopise Výstavba Prahy (1962 zde uveřejnil prozaický seriál Tanec kolem míchačky). 

Řada rukopisů zůstala nevydána – např. experimentální detektivka Bezhlavý jezdec řehtá na mraky, historický román z dob Přemyslovců Po meči a po přeslici, nebo dvoudílná novela z vesnického prostředí Hana Oralová. Román Pokoj vám, který měl tvořit třetí část trilogie Země dědičná a jehož vydání bylo v roce 1939 zastaveno, Křelina posléze přepracoval a vydal pod názvem Bábel. K autorovým sedmdesátým narozeninám vznikla rukopisná práce Emila J. Havlíčka Abych budil slova (1973), dosud pouze samizdatově vyšla studie Zdeňka Kalisty Svědectví o Františku Křelinovi (Česká expedice 1987). Publikoval i pod pseudonymy, šif a šiframi (K. Janda, Karel Janda, -a, A. M., F. K., K., Kř., ř.).
Příklonem k mytickému pojetí sedláctví a venkova, stavěnému do protikladu vůči mravně zkaženému městu, se Křelina stal jedním z nejvýznamnějších představitelů českého literárního ruralismu tak, jak jej ve 30. letech představoval okruh autorů soustředěných zejména okolo časopisu Sever a východ. Již v trojici básnických sbírek, které předznamenaly Křelinovu tvorbu prozaickou, je hlavním tématem hluboký prožitek zakotvenosti v rodném kraji. Romány a povídkovými soubory z druhé poloviny 30. let (Hlas na poušti, Hubená léta, Puklý chrám, Jalovčí stráně) vytvořil osobitou koncepci venkovské prózy, založenou na křesťanských mravních zásadách, stále oživovaných bytostným sepětím vesnického člověka s půdou a rodem. Vesnici Křelina považoval za jádro národního společenství a nevyčerpatelný zdroj mravních jistot. Jedním z hlavních propagátorů ruralismu a obhájcem kulturního tradicionalismu byl Křelina také v publicistice a literární kritice, kterou uveřejňoval zejména v časopise Venkov. 
František Křelina je sice považován za ruralistu, ale jeho texty (básnické, prozaické i dramatické) nesou prvky i jiných uměleckých směrů. Ruralismus u něj převládal pouze v období jeho rané prvorepublikové tvorby. Později se klonil pouze k utváření katolicky zaměřených textů.
Za nacistické okupace totiž Křelina opustil venkovskou tematiku a na historických a exotických látkách sledoval odvěký boj dobra se zlem, v němž vítězí milosrdenství a láska nad zlobou a nenávistí (Dcera královská, blahoslavená Anežka Česká; Amarú, syn hadí). Také z jeho poválečné tvorby dýchá silný křesťanský etos, s nímž hodnotí lidickou tragédii (Každý své břímě) i vlastní existenciální vykořeněnost propuštěného politického vězně (Má přítelkyně Dora).
Povolání učitele se promítlo do Křelinovy tvorby pro mládež (Z bukového dřeva, Můj otec kapitán) i do jeho činnosti ediční (vydával žákovské slohové práce); v celém jeho díle hrají děti, nositelé předobrazu rajské čistoty a nevinnosti, významnou roli.
František Křelina byl otcem spisovatelky Hany Pražákové, která o něm napsala v roce 2001 biografický román Nadějí tu žijem.

Zdroj:
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=782 
http://www.spisovatele.cz/frantisek-krelina
http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_K%C5%99elina