Stéla z ar-Rašídu – Rosettská deska

Budiž ke cti kněžím všech chrámů v zemi, že výrazně zvyšují stávající slávu krále Ptolemaia, nesmrtelného, milovaného Ptah ...

a svátek budiž slaven pro krále Ptolemaia, nesmrtelného, milovaného Ptah, Boha Epiphana Eucharista, každoročně ve všech chrámech země od prvního Thoth po dobu pěti dnů, v nichž budou nosit věnce a provádět oběti a další obvyklé pocty, a kněží mají být nazýváni kněžími Boha Epiphana Eucharista, kromě jmen ostatních bohů kterým slouží, a jeho kněžství se zapisuje na všechny formální dokumenty, a soukromým osobám musí být také umožněno slaviti slavnost a zřizovat svatyně, a to v jejich domech, vykonávat obvyklé pocty během svátků, a to jak měsíčně a ročně, s cílem, aby bylo známa všem lidem z Egypta velikost a sláva Boha Epiphana Eucharista, krále podle zákona.(Nápis na Rosettské desce)
15. července 1799 francouzský důstojník dělostřelectva Napoleonovy armády Pierre-François-Xavier Bouchard zcela náhodou nalezl unikátní historický předmět: Rosettskou desku. Byla nalezena poblíž města Rašídu na západním rameni v Deltě Nilu nedaleko pobřeží. Stéla je kámen z masivního černého čediče velká přibližně jako deska stolu. Je 118 cm vysoká, 77 cm široká a 30 cm silná, váží 762 kg. Stéla je bohužel silně poškozená a v původním stavu byla přibližně o 50 cm vyšší.

Na desce jsou nápisy ve třech různých písmech – v horní části jsou egyptské hieroglyfy, uprostřed je démotické písmo a ve spodní části je řečtina. Všechny tři části jsou poškozené, nejvíce však vrchní oddíl.
Je do ní vytesán nápis kněze děkujícího roku 196 př. Kr. králi Ptolemaiovi V. Epifanovi ve třech shodných verzích - dvou egyptských (v hieroglyfickém a démotickém písmu) a jednom řeckém překladu. Jde vlastně o „kopii“ dekretu, kterým synoda zahrnula panovníka poctami v devátém roce jeho panování. V té době byla v Egyptě úředním jazykem řečtina. 
Deska byla po objevení převezena do Káhiry, kde s luštěním začali francouzští vědci. Napoleonova armáda byla roku 1801 poražena a kámen byl podle Alexandrijské dohody v roce 1802 převezen do Velké Británie, kde po několika měsících provedl Stehen Weston překlad řecké části. Badatelé začali horlivě luštit egyptské písmo a předháněli se, kdo dříve toto tajemství hieroglyfů rozluští.

Sylvestre de Saci se rozhodl zaměřit se na démotickou část, protože ta byla jen jemně poškozená. Chyběl pouze začátek a pár řádek. Začal u řeckých vlastních jmen a izoloval jejich démotickou verzi. Setkal se sice s úspěchem, ale zjistil, že tento postup je složitější než původně vypadal. Jeho žák Johan Ákerblad měl větší úspěch. Vycházel ze Saciho metody a dosáhl významnějšího pokroku. V démotickém písmu se mu podařilo určit všechna vlastní jména, která byla v řecké části. Z těchto jmen sestavil démotickou abecedu o 29 písmenech. Polovina z nich byla skutečně správná. Zjistil také, že fonetické znaky používané k zápisu jmen se vyskytují i v běžném textu. Měl velký úspěch ale později se ukázalo, že byl zavlečen do slepé uličky. Text zapsaný pomocí démotického písma se podařilo rozluštit roku 1814 britskému egyptologovi Thomasi Youngovi. Později pak pomocí desky rozluštil Jean-François Champollion hieroglyfické písmo, přestože deska je poškozená právě v části s hieroglyfy. Champollion nepracoval s originálem desky, studoval pouze kopii.

Deska je od roku 1802 uložená v Britském muzeu v Londýně, protože po prohrané námořní bitvě u Abukiru ji museli Francouzi Angličanům odevzdat. Egypťané desku považují za součást národního bohatství a chtěli by ji získat zpět, mezinárodní právo již však tehdejší nálezy klasifikuje jako vlastnictví současných majitelů.

Zdroj:
http://www.egyptologie.cz/215/rosettska-stela/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rosettsk%C3%A1_deska