Zákon zpětně legitimizující lumpárny vyakčnění

21. 7. 2013 0:00
Rubrika: události

Zákon č. 213/1948 Sb. z 21. července 1948 legitimizoval činnost akčních výborů Národní fronty.


Tyto začaly vznikat bezprostředně po výzvě k jejich založení, která byla součástí projevu Klementa Gottwalda na tzv. táboru lidu, který se konal 21. února1948 na Staroměstském náměstí.
Jednalo se o mocenskopolitické orgány zcela podřízené komunistům. Byly to skupiny politických aktivistů, převážně členů KSČ, dělnické organizace Revoluční odborové hnutí, Svazu československé mládeže a dalších přívrženců komunistické ideologie z jiných politických stran. Ačkoliv existence akčních výborů neměla žádný právní základ, pod velkým tlakem politické krize došlo k jejich vytváření v obcích, továrnách, vydavatelstvích, školách, na úřadech, ale i naministerstvech a v parlamentu. Měly za úkol provést očistu veřejného života od odpůrců komunistické strany. Docházelo k odstraňování vedoucích orgánů nekomunistických stran coby politické reprezentace.
Vrcholným orgánem byl ústřední akční výbor Národní fronty, jehož členy byli i příslušníci ostatních stran - přívrženci komunistů (Neuman, Šlechta za ČSNS, Plojhar a Petr za ČSL nebo Polák za Demokratickou stranu).
Komunisté dbali na to, aby měli ve všech akčních výborech většinu a po ustanovení nové vlády 25. února 1948 prostřednictvím těchto výborů prováděli důsledné čistky ve všech sférách veřejného života.
Několik týdnů tak akční výbory působily jako rozhodující mocenskopolitická síla v zemi. 

Tzv. „vyakčnění“ znamenalo mj., že asi 250 000 osob bylo propuštěno ze zaměstnání, vyloučeno ze společenských organizací nebo zbaveno vedoucích funkcí. Hromadná očista měla za následek, že ve všech orgánech moci, hospodářského řízení a společenských organizací získali většinu komunisté anebo jejich příznivci..

Dalším důsledkem těchto čistek byla perzekuce desetitisíců funkcionářů a příslušníků nekomunistických stran, kteří byli svévolně zařazeni mezi "reakci". Očistnou akci právně i politicky uzavíral zákon č. 213 z 21. července 1948. Podle tohoto zákona byla všechna jejich opatření od 20. února až do 8. srpna 1948 prohlášena za zákonná, pokud „směřovala k ochraně nebo k zabezpečení lidově-demokratického zřízení“, a to i v těch případech, pokud by jinak nebyla v souladu s právními předpisy. Tímto zákonem byly legitimizovány také všechny násilnosti, kterých se akční výbory dopustily.
Ustanovením § 253 zákona č. 218/2002 Sb. byl tento zákon zrušen.

Po skončení čistek zaměřených proti stoupencům demokracie se akční výbory Národní fronty v obcích a okresech staly tzv. koordinačními orgány Národní fronty, v roce 1954 byly přeměněny na výbory Národní fronty.
(O akčních výborech si můžete přečíst také zde).

Zdroj:
http://www.totalita.cz/vysvetlivky/akcni.php
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ak%C4%8Dn%C3%AD_v%C3%BDbory_N%C3%A1rodn%C3%AD_fronty
http://leccos.com/index.php/clanky/akcni-vybory-narodni-fronty


Plně znění zákona:

213/1948 Sb.
ZÁKON ze dne 21. července 1948 
o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1 
(1) Opatření akčních výborů nebo opatření učiněná na jejich návrh nebo na jejich místě, k nimž došlo v době od 20. února 1948 do dne počátku účinnosti tohoto zákona a která směřovala k ochraně nebo k zabezpečení lidově-demokratického zřízení nebo k očistě veřejného života, jsou po právu, a to i v těch případech, kde by jinak nebyla v souladu s příslušnými předpisy.

(2) Uzná-li Ústřední akční výbor Národní fronty, že nešlo o opatření podle odstavce 1 nebo že v jednotlivých případech nutno odstraniti nesrovnalosti vzniklé při provádění těchto opatření, je povolaný úřad nebo orgán oprávněn učiniti na návrh Ústředního akčního výboru Národní fronty opatření nutná k revisi. 

 

§ 2
Pokud se opatření uvedená v ustanovení § 1, odst. 1 týkají veřejných zaměstnanců, platí pro ně tato další ustanovení:

1. Opatření, kterými byli veřejní zaměstnanci odstraněni z činné služby (dovolená s čekatelným a pod.), se považují, pokud se dále nestanoví jinak, za rozvázání služebního (pracovního) poměru od prvního dne měsíce, následujícího po dni počátku účinnosti tohoto zákona.

2. Ke dni rozvázání služebního (pracovního) poměru vydá veřejný zaměstnavatel za zaměstnance příslušné částky podle předpisů o přestupech ve veřejnoprávním důchodovém pojištění (zaopatření). Jinak zanikají veškeré povinnosti, práva a nároky ze služebního (pracovního) poměru pro zaměstnance a jeho rodinné příslušníky.

3. Veřejní zaměstnanci, kteří byli takto odstraněni ze služby, s níž je spjato veřejnoprávní pensijní zaopatření, se přeloží do výslužby s účinností k poslednímu dni měsíce, následujícího po dni počátku účinnosti tohoto zákona, vykazují-li do dne počátku účinnosti tohoto zákona nejméně 10 let celkové služební doby započitatelné pro nárok a výměru odpočivných (zaopatřovacích) platů a dosáhli-li do dne počátku účinnosti tohoto zákona muži 55. rok a ženy 45. rok věku.

4. Služební (pracovní) poměr veřejných zaměstnanců, kteří byli odstraněni z činné služby proto, že byli uznáni vinnými podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb. , o trestání některých provinění proti národní cti nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb. , o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, anebo i podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění předpisů je měnících nebo doplňujících, po případě podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 99 Sb. n. SNR , o úpravě služebního poměru státních a veřejných zaměstnanců, se považuje za rozvázaný od prvního dne měsíce následujícího po dni počátku účinnosti tohoto zákona.

§ 3
(1) Služební (pracovní) poměr veřejných zaměstnanců, kteří budou uznáni vinnými podle předpisů uvedených v § 2, č. 4 po dni počátku účinnosti tohoto zákona, se považuje za rozvázaný od prvního dne měsíce následujícího po pravoplatnosti odsuzujícího výroku.

(2) Ustanovení § 1, odst. 2 platí obdobně.

§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Gottwald v. r. 
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Široký v. r.
Fierlinger v. r.
Dr. Ševčík v. r.
Dr. Clementis v. r.
arm. gen. Svoboda v. r.
Dr Gregor v. r.
Nosek v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Dr. Čepička v r.
Kopecký v. r.
Kliment v. r.
Ďuriš v. r.
Krajčír v. r.
Petr v. r.
Dr. Ing. Šlechta v. r.
Dr. Neuman v. r.
Erban v. r.
Plojhar v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Dr. Šrobár v. r. 

http://www.totalita.cz/txt/txt_zakon_1948-213.pdf

 

Sdílet

Komentáře

Tofl Je potřeba si neustále připomínat "zvěrstva a hrůzy" z naší historie. Pokud zapomenem na naší historii či jí budeme ignorovat, tak jí můžeme brzy prožívat na vlastní kůži.
V dnešní době a v dnešní společnosti je potřeba neustále vštěpovat podobné články o naší historii.

Jenda ano, pripominat a Bohu diky, ze zijeme v tak krasne dobe...ze se mame tak dobre...

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka