Byl Božím mužem

Před rokem povolal Bůh na věčnost kardinála Carlo Maria Martini,SJ.

Papež Benedikt XVI. o něm řekl:
Svítilnou pro mé kroky je tvé slovo, světlem na mé cestě ( Žl 118,105) – tato žalmistova slova shrnují celou existenci tohoto velkorysého a věrného pastýře církve. Byl Božím mužem, který nejenom Písmo svaté studoval, nýbrž je také velice miloval a učinil z něj světlo svého života, aby vše směřovalo „ad maiorem Dei gloriam“, k větší Boží slávě. Právě díky tomu byl schopen učit věřící i ty, kteří hledají pravdu, že jediné Slovo, hodné naslouchání, přijetí a následování, je Slovo Boží, neboť vede všechny na cestu pravdy a lásky. Jeho široká duše nikdy neodmítala setkání a dialog s jakýmkoliv člověkem. Konkrétně tak odpovídal na apoštolovu výzvu: „Buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje“ (1 Petr 3,15).

Carlo se narodil 15. února 1927 v Turíně.
V roce 1944 vstoupil jezuitům. Profesní sliby složil v roce 1962.
29. prosince 1979 byl jmenován srcibiskupem v Milánu, o osm dní později přijal biskupské svěcení.
Tři roky poté byl jmenován kardinálem.
Po dosažení kanonického věku 75 let rezignoval v červenci 2002 na funkci milánského arcibiskupa. Odešel do Svaté země do jezuitského řádového domu. Kvůli svému zdravotnímu stavu (trpěl Parkinsonovou nemocí) se v roce 2005 vrátil zpět do Itálie.
Zemřel v jezuitském řádovém domě v Gallarate na severu Itálie.

Modlitba kardinála Martini:

Pane, prosíme Tě, učiň nás pramenem, který prýští pro druhé; chlebem, který se láme pro bratry; světlem pro ty, kdo chodí v tmách; životem pro tápající ve stínech smrti.
Pane, buď životem světa; Pane, veď nás do své Paschy; společně ti půjdeme vstříc, poneseme tvůj kříž, zakusíme společenství s tvým Vzkříšením. S tebou se vydáme do nebeského Jeruzaléma, k Otci.

Carlo Maria Martini byl prorockým hlasem v církvi, kterou miloval.
Kéž ho Pán uvede do nebeského Jeruzaléma.

Neboj se malé stádce!

Nejdříve se ptáme, jaké důvody měli ke strachu apoštolové a jaké důvody budeme mít dnes my.
Apoštolové měli pravděpodobně tři důvody strachu: Bylo jich málo. Proti nim existovalo mnoho nepřátelství. Lidé se přibližovali k evangeliu, ale pak se znovu vzdalovali.
Také našich důvodů je mnoho a jsou dobře známy: Církev se dnes jeví jako malé stádce uprostřed sekularizovaného světa. Pozorujeme, že církev má malý vliv na veřejný život. Konstatujeme, že ubývá povolání a že mladým lidem je těžké nasadit se cele pro evangelium.

Chybné strategie:
Jak žít v situaci menšiny, která nese tíži líné většiny? Jak překonat strach, že jsme malým stádcem?
Zmíním některé strategie, které jsou po mém soudu chybné.
- Je chybné vydávat silný hlas, abychom působili dojmem, že je nás mnoho.
- Je chybné domnívat se, že když snížíme požadavky evangelia, přijme ho více lidí.
- Je chybné lamentovat nad současností a nostalgicky oplakávat minulost.

Strategie doporučená Písmem:
Lukášův verš doporučuje strategii, kterou vyjádřím v několika následujících bodech.
1. Ať je nás málo či mnoho, musíme se svěřit Bohu a těšit se z jeho povolání a příslibu.
2. Musíme pohlížet s realismem na danou situaci, přijmout výzvy i úskalí, ale s nimi i prozřetelnostní příležitosti stavu malého stádce.
3. Je třeba opřít se o základní jistoty, které naznačím způsobem tezí.

- Stav menšiny je skutečnost, nikoliv cíl. Cílem je, aby všichni lidé byli spaseni a dosáhli k poznání pravdy. Být menšinou není žádným dobrem a netěší nikoho, přesto však je součástí Božího plánu.
- Tento stav se musí proměnit v evangelizační úsilí. Ježíš vypráví podobenství o rozsévači, o kvasu a o malém stádci, aby ukázal, že skutečnost menšiny zahrnuje prozřetelnostní důraz na poslání.
- Situace malého stádce je podmínkou chudoby, která zviditelňuje evangelní odpoutanost, a tak je podmínkou autentického rozlišování toho, co platí před Bohem.
- Dále podporuje styl nezištnosti a čisté služby bez nároků.
- Nakonec, podmínka menšiny nabízí příležitost pracovat společně s jinými lidmi dobré vůle, i na cizích iniciativách, nakolik je zaručena etika a bezpečí před instrumentalizací.

http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17012
http://cs.wikipedia.org/wiki/Carlo_Maria_Martini
http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Neboj-se-male-stadce-Kardinal-Carlo-Maria-Martini-2.html