Tři výstřely z pistole

Je příjemně vlahé odpoledne 30. srpna 1918.

Předseda ruské vlády Vladimír Iljič Lenin se po svém projevu k dělníkům v bývalé Michelsonově továrně na předměstí Moskvy vrací k zaparkovanému autu. Z několika stran ho zdraví narychlo seběhnuvší lidé. Nějaké ženy na něho zavolají a chtějí s ním mluvit. Lenin se zastaví a zřejmě jim hodlá odpovědět. Ale náhle zazní tři výstřely. Lenin stojí jako zkamenělý. Dvě z vypálených kulek jej zasáhly. Neupadne, jak by se snad dalo čekat, ale viditelně zbledne a chytne se za krk. Teprve pak klesne k zemi. Kulky vystřelené z pistole, kterou jedna ze shora zmíněných žen, rychle vytáhne z kabelky, zasáhnou jeho šíji a rameno.

Pokus o atentát na Lenina měl dalekosáhlé důsledky. Pro oběť, pro střelkyni i pro širší veřejnost. Ačkoli byl Lenin rychle dopraven do Kremlu, ošetřující lékaři se neodvažovali vyjmout střelu, která uvízla v šíji. A i když se vůdce ruské revoluce nakonec z tohoto vážného zranění dostal, na jeho následky trpěl do konce života: bolesti hlavy, záchvaty depresí a zhoršení řeči i paměti. Atentátnice, Fanny Kaplanová, byla na místě zadržena a při vyšetřování prohlásila, že Lenin je „zrádce revoluce“ a proto je třeba ho odstranit. 2. září ji odsoudili a pak v noci 3. září 1918 vykonali rozsudek. Jediným svědkem popravy byl proletářský básník Demjan Bednyj.
ČEKA (první z tajných sovětských policií následovaná GRU, OGRU, NKVD a KGB) rozpoutala proti eserům a dalším skupinám a lidem označeným za „nepřátele“ tvrdý teror, nastala doba hromadného zatýkání a poprav bez soudu.

Faina Jefimovna Kaplanová (Фаина Ефимовна Каплан), se narodila 10. února 1890 jako jedna ze sedmi dětí v židovské rodině na Ukrajině. Vlastním jménem se jmenovala Feiga Chaimovna Roitmanová (Феига Хаимовна Роитман). Jelikož byli Židé carskou vládou perzekvováni, řada z nich se přidávala k revolučním organizacím. Fanny, jak se jí říkalo (nebo také Dora), se již v ranném mládí zařadila mezi politické revolucionářky a vstoupila do Strany socialistů- revolucionářů (eserů). Jako devatenáctiletá se stala roku 1906 členkou skupiny chystající atentát na generálního guvernéra Kyjeva. Ale nastražená bomba vybuchla předčasně a zabila služebnou. Fanny byla zatčena a odsouzena na těžké práce v solných dolech na Sibiři. Tyto galejeh jí podlomily zdraví, trpěla bolestmi hlavy a občasnými poruchami zraku. Byla osvobozena s příchodem únorové revoluce v roce 1917. Ale jakmile došlo mezi esery a bolševiky k vážným politickým rozporům a bolševici zakázali všechny ostatní politické strany, Fanny se rozhodla Lenina zabít.
Pro sovětskou propagandu představovala vždy zrůdu a netvora. Ani po pádu komunismu nebyla nikdy plně rehabilitována.
Dne 1. dubna 2002 byl Fanny Kaplanové odhalen bronzový památník na moskevské ulici Šipkovskij Pereulok. Jeho autorem je ruský sochař Alexandr Frolov.

Eseři
Strana socialistů-revolucionářů v Rusku, která vznikla roku 1902 ze skupin narodniků s tím, že její hlavní oporou bylo rolnictvo. V duchu narodnické tradice se část jejího členstva stále orientovala na teroristické akce svých předchůdců. V roce 1917 tvořili eseři početně nejsilnější ruskou politickou stranu se 400 000 členy. V květnu 1917 měli s menševiky většinu v sovětech a vytvářeli Prozatímní vládu. V létě 1917 se strana rozštěpila a leví eseři spolupracovali až do jara 1918 s bolševiky, přičemž se část eserů poté zapojila do občanské války proti bolševikům. V roce 1923 byla tato strana definitivně zlikvidována.

Zdroj:

http://21stoleti.cz/blog/2008/02/19/8-nevydarenych-atentatu-na-hlavy-statu/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fanny_Kaplanov%C3%A1
http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_leninv.php