Vlak svobody

11. 9. 2013 19:47
Rubrika: události

11. září 1951 byl zorganizován útěk přes uzavřené a hlídané hranice na svobodu.
Na případ bylo tehdy uvaleno informační embargo.


Strojvůdce Jaroslav Konvalinka a ašský zubní lékař Jaroslav Švec vymysleli plán útěku, který měl za hranice dostat co nejvíce lidí a nikdo při tom neměl utrpět ani škrábnutí. Rozhodli se zkrátka unést vlak. Bylo jim jasné, že zastavit mnohatunový kolos pohraniční stráže hlídající tehdy hranice prostě nezvládnou. Útěk plánovali měsíce dopředu a uskutečnili až v den kdy strojvůdce Konvalinka řídil expres z Prahy do Aše.
Přednosta stanice v Chebu Karel Truxa, který již měl za sebou pětiměsíční pobyt v pracovním táboře /odsouzen byl za to, že poskytl útočiště dvěma mužům, kteří se skrývali před tajnou policií/, věděl že dnes bude řídit Konvalinka. Spolu s manželkou, dvěma dětmi a tchýní nastoupili v Chebu, přičemž dělal že se s nimi nezná. Nastupují také další zúčastnění, ti do Chebu přijeli osobním vlakem vypraveným z Chomutova. V další zastávce pak s běžnými cestujícími nastoupila manželka a děti Jaroslava Konvalinky.
Celý plán měl jeden háček a tím byl topič vlaku Kolabza který byl zapálený komunista a s únosem by určitě nesouhlasil, takže na něj Truxa krátce před stanicí Aš namířil pistoli a Konvalinka přidal páru, aby vlak mohl nabrat co nejvyšší rychlost. Ve výletním vlaku toho dne jelo 111 lidí, z nichž většina vůbec netušila, co se chystá. Šlo o žáky Chebského gymnázia kteří jeli na výlet se školou, pacienty kteří vyjeli na výlet a do vlaku přistoupili až ve Františkových Lázních a také 3 příslušníci 5.brigády Pohraniční stráže Cheb - vojáci základní služby. Vlak nicméně před Aší nabral rychlost, projel stanicí Aš, v zápětí přerazil dřevěnou hraniční závoru a byl v západním Německu. Tam pak zůstali organizátoři s rodinami a ještě jeden manželský pár, který se poté rozhodl na Západě zůstat. Cestující kteří se náhodou ocitli na západní straně hranic se mohli svobodně rozhodnout, buď zůstat anebo se vrátit. 79 cestujících se nakonec rozhodlo vrátit zpátky do Československa. Některé by však vůbec nenapadlo, že později svého rozhodnutí budou litovat. Byli totiž nuceni projít výslechy komunistické policie StB a už na nich navždy ulpěl prach něčeho podezřelého. Mnoho z nich pak mělo potíže jak ve škole tak v zaměstnání, prostě jim nikdo nevěřil že uvedli pravdivé důvody pro svůj návrat, obzvlášť když se předtím na nádraží v Selbu dostali do styku a americkou výzvědnou službou CIA.
Povedená akce, nad kterou tehdejší političtí pohlaváři pouze mrzutě skřípali zuby, neměla následky pouze pro přímé účastníky, podle mnohých se 11. září 1951 zrodil termín "Železná opona". Vlaková souprava pak přijela zpět až 11.10.1951.

7.1. - 9.1.1953 se v Karlových Varech konal soudní proces, kde bylo obviněno 11 osob "z velezrádných akcí" v souvislosti s Vlakem svobody.

Převzato z těchto stránek
. Odkaz určitě rozklikněte, jsou tam zajímavá další fakta....

Další zdroje:
http://smirci-krize.cz/fotky-kv-ch-as-vlak-do-selbu.php
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlak_svobody

 

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka