Bl. Metoděj Trčka - mučedník lágru

23. 3. 2014 0:00
Rubrika: svatí

"Pane Bože, tady mě máš." Tato slova často říkal mučedník, blahoslavený Metoděj Dominik Trčka, jehož mučednickou smrt v komunistickém lágru v Leopoldově si dnes připomínáme.


Narodil se 6. července 1886 jako sedmé dítě v rodině Tomáše Trčky a Františky Štěrbové. Nejprve navštěvoval místní školu ve Frýdlantě nad Ostravicí a pak v Místku. Šestou třídu gymnázia končil v letech 1902/03 na soukromém gymnáziu redemptoristů. V roce 1902 požádal o přijetí do tohoto řádu, v srpnu roku 1904 složil řeholní sliby a v červenci roku 1910 se stal knězem. Do roku 1919 misijně působil v Čechách a na Moravě (Praha, Svatá Hora, Plzeň a Brno). Během první světové války se staral o utečence z východu a Balkánu.

V roce 1919 z pověření svých nadřízených přijal byzantský obřad a po krátkém zaučení ve Lvově začal působit mezi řeckokatolickými věřícími na východním Slovensku. Plnil zde misijní a farní úkoly, zakládal kláštery redemptoristů a přijal řeholní jméno Metoděj.

Během druhé světové války podstoupili redemptoristé mnohá utrpení, protože Slovenský štát je obviňoval z fanatismu a podezíral z propagandy. P. Metoděj, jejich představený, se stal cílem útoků. Pro dobro komunity se snažil vycestovat se třemi spolubratry na Ukrajinu, ale od státu nedostal povolení.

Likvidace klášterů v noci ze 13. na 14. dubna 1950 přinesla O. Metodějovi, stejně jako stovkám dalších řeholníků, internaci a vězení. V roce 1952 byl Trčka obviněn ze spolupráce s biskupem Gojdičem a 21. dubna byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 12 let za „špionáž“ a pokus o útěk za hranice. Byl vězněn v Ilavě, Mírově a nakonec v Leopoldově.

Ve vězení – nakolik to bylo možné – uskutečňoval své přesvědčení, že to, co jsme ochotni vnést do společenství my, to ho bude tvořit a charakterizovat. Dělil se se spoluvězni o to málo, co mu ještě zůstalo, rozdával úsměv či dobré slovo. I za mřížemi stavěl svůj život na tom, že bez Boží vůle se neděje nic, a sám tvrdil, že jen díky jí je stále ještě naživu. Bůh si jej dennodenně připravoval na to, aby jednou vydal svědectví a on to neodmítl. Jen každodenní věrnost Bohu i v maličkostech jej přivedla k rozhodnutí, které učinil ve chvíli, kdy by se každý uchýlil ke lži.

O vánocích 1958, v posvátném čase lásky a pokoje, si zpíval koledu, při zpívání ho však slyšel dozorce. Hned ho nahlásil představeným a otec Metoděj, protože zpívání bylo ve vězení zakázané, tak putoval do korekce. I přesto, že  – jak tvrdí jeden z jeho spoluvězňů, Mons. Antonín Bradna – stačilo jen tak málo, "stačilo říci: ´Zpívám si Kolíne, Kolíne´, a nic by se nestalo", ale otec Metoděj řekl dozorci, že zpívá koledu. Dozorce „hned vylít, že je to nedovolená náboženská propaganda no a sebral ho a odvedl to tý takzvaný korekce“.

Dostal zápal plic a vysoké horečky. Přivolaný lékař konstatoval, že je potřebné převést ho do nemocnice, lékař je upozornil, že berou na sebe zodpovědnost za jeho stav, dokud nebude léčen v nemocnici. Až na další den otce Metoděje přemístili, ale ne do nemocnice, ale jen na samotku s dřevěnou podlahou. Vězeňská služba mu prokázala „dobrou vůli“: mohl dostat dvě deky. To však pro otce Metoděje nemělo velký význam.
„Tvár mal prepadnutú. Telesne úplne vyčerpaný, zmorený, premrznutý. Tam zostala jeho bodrosť. Chradol zo dňa na deň. Už sa viacej nezotavil. Začiatkom druhej polovice marca 1959 začal navidomoči chradnúť. Bežnú väzenskú stravu jeho žalúdok neprijal a nič iného nedostal, iba keď poniektorý spolubrat načierno mu uvaril čaj. Uložil sa do postele. Na tretí deň zomrel.“ (P. Pio Krivý, OP)

To bylo v 9 hodin ráno 23. března 1959 (údaj z úmrtního listu) a byl hned na druhý den po smrti pohřben na vězeňském hřbitově. Rodina se v dubnu 1959 pokoušela převézt jeho tělesné ostatky do rodného Frýdlantu, ale státní úřady to nedovolily. Po obnovení činnosti řeckokatolické církve v roce 1968 byly převezeny tělesné ostatky otce Trčky z leopoldovského vězeňského hřbitova do Michalovec.

Lékař, který otce Metoděje v Leopoldově ošetřoval, ve svém svědectví vzpomíná, že když se omlouval otci Metodějovi, že mu nemohl pomoct, ten mu odpověděl, že se na nikoho nezlobí a že všem odpouští. Podle tohoto lékaře to bylo velké svědectví víry, že i v takovémto momentě, když věděl, že je v nebezpečí smrti, odpustil. 

Svatý Otec Jan Pavel II. jej společně řeckokatolickým biskupem Pavlem Petrem Gojdičem v neděli 4. listopadu 2001 v Římě vyhlásil blahoslaveným.

Blahoslaveného Metoděje Dominika Trčku si připomínáme 25. 8.

Všemohoucí a milosrdný Bože, Tys dal blahoslavenému Metoději Dominiku Trčkovi sílu vydržet všechny útrapy věznění; pomáhej i nám, kteří si připomínáme jeho vítězství, abychom pod Tvou ochranou obstáli v každém nebezpečí. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

Zdroj: http://www.doo.cz/cs/dieceze/svati-dieceze/bl-metodj-d-trka.html
http://svata-hora.cz/cz/article/469/blahoslaveny-metodej-dominik-trcka-cssr 
http://www.acizek.nfo.sk/teolog/saints/texty/03/23trcka.htm
http://www.farnost-mistek.wz.cz/mozaika/brezen_09.pdf

Autor: ViZ

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka