Machina meteorologica a Zlatý Diviš

Václav Prokop Diviš, OPraem. (vlastním jménem Václav Divíšek), kněz, přírodovědec a vynálezce, přichází na svět 26. března roku 1696 v Helvíko­vicích u Žamberka.

Od roku 1716 studuje ve Znojmě tamní jezuitské gymnázium, přičemž je velice nadaným studentem.  Při studiích je přitom hmotně podporován premonstrátským klášterem v Louce u Znojma. Studia končí v roce 1719, o rok později pak vstupuje do již zmíněného premonstrátského kláštera a přijímá jméno Prokop Diviš.
V roce 1726 je Prokop Diviš vysvěcen na kněze, o tři roky později se stává učitelem v klášterní škole – vyučuje filozofii a teologii. Zároveň se Prokop Diviš vzdělává dál sám – v roce 1733 pak absolvuje hned na dvou vysokých školách: v Olomouci získává doktorát filozofie, v Salzburgu doktorát teologie.
V roce 1736 Prokop Diviš z louckého kláštera odchází a nastupuje jako administrátor na faru do Přímětic u Znojma, kde pak, s výjimkou dvou let (1741 – 1742) kdy je převorem kláštera v Louce, působí jako farář až do své smrti.

Jako vědec a vynálezce je Prokop Diviš znám především jako muž, který postavil první bleskosvod tj. „lapač“ elektromagnetických výbojů, vznikajících v zemské atmosféře, na českém území. Nicméně Diviš se zajímá o elektromagnetické jevy a jejich využití mnohem šířeji – jsou známy Divišovy výzkumy vlivu elektromagnetismu na rostliny i živočichy, Diviš se pokouší využít elektřinu i v léčbě některých onemocnění (pomocí elektroléčby léčí např. některá ochrnutí, bolesti páteře apod.). Gerard van Swieten, dvorní lékař císřovny Marie Terezie a uznávaná autorita v oboru medicíny a lékařství v Rakousku, velmi oceňuje Divišovy přístupy, jež však mezi ostatními lékárníky, lékaři a také mezi kněžími jsou vnímány jako kontroverzní. Mnohá Divišova pojednání neprošla tehdejší cenzurou a nemohla vyjít tiskem.
Diviš je za svého života v kontaktu s mnoha slavnými vědci a vynálezci své doby (mimo jiné s Leonhardem Eulerem, švýcarským matematikem, autor metody numerického řešení obyčejných diferenciálních rovnic, mnozí si pamatujeme pojem Eulerovo číslo), v roce 1750 pak u vídeňského císařského dvora předvádí své objevy a vynálezy na pozvání císařovny Marie Terezie.

Prokop Divoš byl vynikající hudebník. Sestrojil dokonce vlastní hudební nástroj nazvaný Denis d´Or (Zlatý Diviš). Tento strunný nástroj využívající i elektrické energie byl převezen dokonce k císařskému dvoru. Do dneška se však nedochoval.

Největší slávu ale zajistí Divišovi bleskosvod, který poprvé postaví na faře v Příměticích v červnu roku 1754 – Prokop Diviš svůj vynález, který je reakcí na bleskosvod amerického vynálezce a diplomata B. Franklina (Diviš narozdíl od něj přichází s uzemněnou variantou bleskosvodu), pojmenovává „povětrnostní mašina“ (machina meteorologica).  Divišův vynález má přitom pohnutou historii: v roce 1760, za velkého sucha a neúrody v Příměticích a okolí, je bleskosvod místními sedláky, kteří jej považují za příčinu sucha, zničen, nicméně už o rok později je zase na žádost právě těchto sedláků opět postaven (další je pak umístěn přímo na střechu věže kostela v Příměticích).

Prokop Diviš je autorem mnoha vědeckých pojednání a spisů, ještě za jeho života vyšly v německém Tübingenu ty nejdůležitější: „Popis povětrnostní mašiny“(Descriptio machinae meteorologicae, 1754) a „Přírodní magie“(Magia naturalis, 1755).

Prokop Diviš umírá 21. prosince 1765 v Příměti­cích.
Zdroj:
http://zivotopisyonline.cz/prokop-divis-2631698-21121765-vynalezce-uzemneneho-bleskosvodu/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Prokop_Divi%C5%A1