Steganografie není okultní magie

1. února 1462 se narodil v Trittenheimu Johannes Trithemius (vl. jménem J.Heidenberg nebo také J. Zeller),

klášterní opat, mnohostranný učenec, známý také jako teoretik kryptografie, steganografie.
Vydal tři svazky díla Steganographia (napsána roku 1499 a vydána ve Frankfurtu roku 1606, na Index Librorum Prohibitorum umístěna roku 1609).
Napsal řadu významných knih o historii, životopisný slovník slavných Němců, biografii o slavných benediktinech. Dopisoval si s řadou učenců své doby.
Je však znám také tím, že se pomohl rozkvětu magie v době renesance. Známé jsou jeho spisy Antipalus maleficiorum (Varování před černokněžnictvím, 1508) a šestisvazková Polygraphiae. Ač byl sám označován za mága a kouzelníka, zachoval si kritický úsudek a před podvodníky a šarlatány varuje. Jeho okultní spisy jsou ovlivněny jeho obrovským zájmem a vírou ve skryté a tajemné síly. Např. roztřídil čarodějnice do přesně definovaných kategorií, zabýval se tříděním andělů atd. Mezi tyto spisy lze zařadit knihu Steganographia (Tajné písmo), která se však částečně věnuje i kryptografii. V prvních dvou svazcích popsal elementární substituce (samohláska / souhláska) a utajení textu, kdy se čtou jen určitá písmena na určitých místech a ostatní písmena nedávají žádný smysl. Například lze pro získání otevřeného textu číst pouze druhá písmena z každého druhého slova. Věta: „Takže podle popisu ukáži jak to fungovalo“ - je skrytý zápis slova OKO v popsaném systému.
Pro Trithemia sloužily tyto systémy především ke krytí a zamaskování magických operací, které jsou popsány ve třetí knize, která není věnována kryptografii. Pokud do kryptografie nebudeme počítat tu část, kde Trithemius popisuje, jak na dálku přenášet skrytě a bezpečně text. Jeho dílo Steganographia (zde najdete její text v latině na esoterických stránkách) se šířilo v rukopisu po stovky let, mnoho lidí si je opisovalo a hledalo v knize tajemství, která tato kniha měla obsahovat. Jeden z opisů knihy vlastnil např. Giordano Bruno. Právě toto dílo způsobilo, že se v následujících letech kryptologie spojovala v obecném povědomí většiny lidí s alchymií a okultními vědami.
V roce 1508 se pustil Trithemius do psaní šestidílné knihy výhradně zaměřené na kryptologii. Tuto knihu nazval Polygraphiae, a to vzhledem k rozmanitosti možných metod psaní, které se v knize vyskytují. Rukopis knihy věnoval 24. dubna 1508 císaři Maxmiliánovi I.
Dva roky po jeho smrti byla kniha roku 1518 vytištěna, a stala se tak vůbec první tištěnou knihou pojednávající o kryptologii. Její celý název je Šest knih o polygrafii od Johanna Trithemia, opata z Würzburgu, dříve ze Spanheimu věnované císaři Maxmiliánovi. Kniha má 540 stran, je tištěna černým a červeným písmem.
V knize je představen jím navržený šifrový systém nazývaný Ave Maria. Šifra spočívá v tom, že jednotlivým písmenům jsou přiřazena celá slova. Seznam slov volí autor tak, aby dávala smysluplný text – jakousi nevinnou modlitbu.
Johannes Trithemius zemřel 13.12.1516 ve Würzburgu.

Zdroj:
http://crypto-world.info/oko/ukazka_kap_5a.pdf
http://www.tajemstvi-kodu.wz.cz/moderni_sifry.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Johannes_Trithemius