Všichni jsme děti své doby, ale někteří jsou i jejími tvůrci.
Jedním z nich je otec Jan Evangelista Urban, františkán, učitel duchovního života, kněz hluboké zkušenosti s Bohem, člověk modlitby a kontemplace, zakladatel Sester apoštolátu sv. Františka.
Narodil se 20. února 1901 v Praze na Žižkově. Rodiče mu dali jména Josef Vojtěch. V osmi letech přijímá poprvé eucharistii a v deseti pečeť daru Ducha Svatého – biřmování. V té době začíná ministrovat a ve třinácti letech přistupovat denně ke svatému přijímání. Modlitba, eucharistie, četba životopisů svatých a vliv dobrých kněží v něm vzbuzují touhu po kněžství.
Jako čtrnáctiletý chlapec vstupuje do Třetího řádu sv. Františka a po třech letech žádá o přijetí do řádu prvního. Přijímá jméno Jan Evangelista. Po roce noviciátu skládá první sliby a přihlašuje se na teologickou fakultu v Praze. V r. 1923 je vysvěcen na jáhna a 15. června 1924 na kněze. V Emauzích slaví svoji první mši svatou.
Začíná hlásat Boží slovo s radikální opravdovostí a probouzí pražský katolický život. Stává se pro mnohé duchovním vůdcem a vyhledávaným zpovědníkem. Z hloubky své víry oživuje Třetí řád sv. Františka a vede jeho členy k životu podle evangelia. Z nadšení pro evangelium a užší následování Krista zakládá společenství Sester apoštolátu sv. Františka.
V letech 1925-1930 studuje na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde promuje. Působení otce Jana mezi mladou katolickou inteligenci ukazuje na potřebu náboženského vzděláváni. Koncem třicátých let zakládá v Praze na Jungmannově náměstí studijní ústav Studium catholicum na vysokoškolské úrovni. Vydává modlitební knížku „K Bohu“, později „Duchovní život“ a „Učení víry“. V r. 1938 se stává provinciálem františkánského řádu v Čechách a na Moravě. Památkou na jeho působeni na Spořilově je kostel sv. Anežky České. Dává také podnět ke stavbě kostela sv. Františka v Krči, sv. Alžběty ve Kbelích a kostela sv. Vojtěcha ve Čtyřech Dvorech v Českých Budějovicích.
Jako duchovní rádce vede členy Katolické akce, České ligy akademické a katolické lékaře Společnosti sv. Lukáše. Je vzorem, zpovědníkem a oporou mnohým kněžím, pro které má studijní konference, přednášky a exercicie.
Po nastolení totalitního režimu je otec Jan 14. března 1950 v Nespekách zatčen a odsouzen na 14 let těžkého vězení. Nastává pro něho doba utrpení a vydávání svědectví Kristu. Na svobodu je propuštěn 12. září 1963.
Po propuštění žije v Nespekách pod dozorem Státní bezpečnosti až do uvolnění politické situace v r. 1968. Po krátké době svobody je zbaven souhlasu ke kněžské službě a znovu sledován.
Od září 1981 dostává cesta utrpení otce Jana podobu nemoci a fyzické bezmocnosti. Žije v Nespekách, zcela odkázán na péči sester. Osvědčuje se trpělivostí, vděčností a hlubokým prožíváním jednoty s Ježíšem. Pán přijímá k sobě svého služebníka Jana svým věčným objetím 7. ledna 1991: „Pojď se radovat se svým Pánem“ (Mt 25,21).
Otec Jan je jedním z těch, kdo uváděl mnohé do láskyplné Boží blízkosti. Doufáme, že nyní plní službu přímluvce, který se před Boží svatostí modlí s námi a za nás.
Nápis na jeho hrobě ve Staré Boleslavi:
"Pravdivostí kněžského života mnohé přivedl k Bohu"
Diecézní proces blahořečení P. Jana Evangelisty Urbana byl zahájen 8. listopadu 2000.
Můžete o něm shlédnout Dokument z cyklu Světci a svědci.
Zdroj:
tisk.cirkev.cz/res/data/026/003142.doc
http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_urbanj.php
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Evangelista_Urban
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.