Kdo by si nepřál mít trvalou dovolenou? Dělat si, co chce. Flákat se po ulicích, poznávat New York ze všech zvláštních zákoutí, který jen málokdo z nás zná a potkávat o to divnější lidi. Prvotina člověka, jehož výročí šedesátých narozenin si dnes připomínáme, byla pro někoho jedním z těch slabších filmových pokusů a pro druhého umělecký kousek pohrávající si s otázkami po smyslu života. O koho že se jedná?
Jim Jarmusch je na západě skloňované jméno. Rodák z Akronu ve státě Ohio se ke své práci filmového režiséra dostal za docela méně šťastných okolností. Již jako dospívající chlapec navštěvoval často kina ve svém rodném městě, jelikož rodiče měli na práci sebe nebo něco jiného. Někdy během dne shlédl třeba i tři představení. Po střední škole si zvolil Northwestern University, kde zjistil, že filmy nejsou jen o gigantických monstrech a příšerách. Již od dětství rád psal a měl obrazovou představivost. Zlomem v jeho filmařském myšlení pro něj byl roční pobyt v Paříži, kde přičichl k typické francouzské kinematografii. Zde si své studium o rok prodloužil a místo přednášek se učil přímo v kině sledováním a zkoumáním nejen tamních kousků, ale i filmů z celého světa. Obzory se mu rozšířily, a tak když se vrátil do New Yorku, chtěl se stát spisovatelem. Přestoupil na Columbia University a vystudoval literaturu. Nemohl však zapomenout na krásy francouzského kinematografického zážitku, a tak se vydal na tamní filmovou školu. Jako jediný bez předchozí zkušenosti splnil zkoušky a díky troše toho štěstí dostal práci jako asistent profesora, Nicholase Raye, který natočil známý trhák s Jamesem Deanem, Rebel bez příčiny. Titul zde však nedostal. V posledním ročníku si totiž vybral stipendium, 12.000 USD, za které natočil svojí výše zmíněnou prvotinu Trvalá dovolená v roce 1980. O čtyři roky později vyšel na světlo světa film Podivnější než ráj, kterým dostal cenu Golden Camera na festivalu v Cannes. Zajímavostí je, že tento film nebyl dokončený, protože na něj získal jen třetinu financí, než na svůj první film, tj. 4.000 USD. Přesto okouzlil na festivalu v Rotterdamu, kde díky německým producentům dostal dotaci na to, aby ho dokončil. To už ale začala jiná éra jeho života, a to éra úspěchu.
Na kontě má na šestnáct filmů, v jiných si vyměnil roli režiséra za herce, kde si mohl vybít svůj Vztek, nebo být Znuděn až k smrti. Na české filmové databázi svítí jeho tvorba převážně červeně, není se tedy čemu divit, že je světově uznávaný a známý režisér. Proto nás nepřekvapí, že se jím univerzita, která mu nedala titul, nepokrytě chlubí. Na to on zareagoval oprávněně tak, že jestli se jím chtějí chlubit, tak by bylo trapné, kdyby ten titul za svou práci nedostal. Tak si možná dnes O deset minut starší, v den svých narozenin, „dává do Trumpety“ Kafe a cigára pod Zlatou palmou a říká si, že ten život je docela fajn i s titulem. Hlavně když práce vychází ze srdce!
http://www.csfd.cz/tvurce/2950-jim-jarmusch/
http://www.jimjarmusch.com/bio.html
http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/26614-jim-jarmusch.html
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.