Dnes si připomínáme památku sv. Kateřiny Sienské – učitelky církve.
Narodila se 23.3.1347 v italské Sieně jako 24. dítě barvíře vlny. Již v šesti letech měla první zjevení Pána Ježíše. Toto vidění nad basilikou sv. Dominika pak považovala za pozvání k bezvýhradnému následování Krista. Již v dětském věku se mu zasvětila a žila mimořádně zbožně.
Matka, ač zbožná katolička, nechtěla nic slyšet o jejím rozhodnutí. Projevy Kateřiny však byly plné pokory a vytrvalosti, s níž chtěla docílit vstupu do třetího řádu dominikánů. Na svou stranu získala nejprve otce. Dle některých životopisů s ním pohnulo vidění záře a holubice nad dcerou. Podstatné je, že přemluvil i matku k souhlasu s Kateřininým přáním.
Ve svých šestnácti letech požádala o přijetí k dominikánským terciářkám. Kateřinin život se odvíjel hlavně na čtyřech místech. Byl to kostel sv. Dominika, rodný dům, nemocnice della Scala a leprosárium sv. Lazara, kde s hrdinskou láskou ošetřovala nejvíce postižené pacienty.
Žila velmi asketicky, neustále se postila od masa, odříkala si i vařené pokrmy a požívala syrovou zeleninu, chléb a vodu. Třikrát denně se bičovala, konajíc tak pokání za druhé. Jen velmi málo spala a to ještě na tvrdém lůžku. Od Boha byla obdarovávána mnoha milostmi, vedle vidění a extází obdržela moudrost a její prosby za obrácení konkrétních hříšníků bývaly často vyslyšeny. Někteří ji obdivovali, jiní záviděli a nenávistně uráželi, mezi takové patřily i řeholní osoby.
Za doby pontifikátu Urbana V., to měla kolem dvaceti let, byla ve vidění Kristem vyzvána, aby se věnovala apoštolátu. Tak začala žít veřejnějším životem. Chodily za ní významné osoby ze Sieny, z Florencie a Pisy, žádajíc její radu či duchovní vedení. Někteří s ní udržovali korespondenci, ale ona neuměla číst a psát (nenavštěvovala žádnou školu a nikdo ji to nenaučil). Jinak ale byla velice schopná, jak vyplývá z toho, že dovedla diktovat i třem písařům najednou, každému jiný obsah.
Při apoštolátu v Pise v roce 1375 dosáhla dalšího stupně spojení s Kristem skrze bolestivé znaky jeho utrpení - stigmata. Při jednom zjevení začalo z ukřižovaného Krista vycházet pět krvavých paprsků k jejím rukám, nohám a srdci. Ona však vznesla prosbu, aby stigmata, která měla obdržet, nebyla na těle viditelná, ale byla jen uvnitř cítit. V té chvíli se prý krvavá barva změnila ve zlatou a světelné paprsky jí zasáhly oněch pět míst, jen ostré bolesti připomínaly místa Ježíšových ran. Stigmata tedy mohla před světem tajit.
Bohatý a vyčerpávající život Kateřiny skončil v jejích 33 letech. Zanechala bohaté literární dílo, které tvoří 382 dopisů (z nich 23 bylo papežům a 11 hlavám států), dále kniha Dialog a 26 modliteb. Její kniha Dialog (uváděná i jako "Boží prozřetelnosti") byla diktována po uzavření míru mezi papežem a italskými městy. Je psána ve formě otázek nebeskému Otci a jeho odpovědí. Mluví se v ní o Božím milosrdenství i o mystické cestě lásky, kterou jde duše vstříc spojení s Nejsvětější Trojicí. Dílo bylo podnětem k zařazení Kateřiny mezi učitele dokonalosti. Všechny její spisy ukazují na velkou lásku k Církvi.
Sv. Kateřina Sienská je patronkou celé Evropy, dominikánských terciářek a pradlen; je pomocnicí proti moru, bolestem hlavy a přímluvkyní umírajícím.
Atributy: dominikánka s trnovou korunou, chudí, kříž nebo srdce s křížem, kniha, lilie, růženec, prsten, stigmata.
Na svých cestách Itálií jsem se s ní mohla trošku "potkat". Od té doby jsme přítelkyně...
Týjo,to jsem nevěděla,ta byla doopravdy svatá.
Moje biřmovací patronka:)
kamuiii:fakt?
Konečně nějaká osobnost mezi řadou sekulárních humanistů a ryze protikřesťanských osobností. Díky! A napravte se!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.