17. září, tedy včera, uplynulo 309 let od smrti Jana Papczyńského, zakladatele Kongregace kněží mariánů. Zároveň jsme si 16. září mohli připomenout tříleté výročí od jeho blahořečení.
Životní příběh tohoto pedagoga a vychovatele mládeže, vynikajícího kazatele, moudrého duchovního vůdce a spisovatele v jedné osobě se odehrával na pozadí dramatických události 17. století, kdy Polsko poznamenaly války se švédskými, tureckými, ruskými i pruskými vojsky. Narodil se 18. května 1631 ve vsi Podegrodzie na jihu Polska. Ve věku 23 let vstoupil do řádu piaristů, kde přijal řeholní jméno Stanislav od Ježíše a Marie. V noviciátu projevoval velkou horlivost ve zbožnosti, modlitbě i v plnění řeholních závazků. V roce 1661 byl vysvěcen na kněze. Působil v Mazovském vojvodství postiženém neustálými vojenskými násilnostmi, ale také v Řešově v jihovýchodním Polsku nebo v Podolínci (dnes na území Slovenska).
V roce 1670 Jan Papczynski od piaristů odešel. Pociťoval nové povolání a touhu založit řád, který by šířil víru v Neposkvrněné početí Panny Marie. Toto přesvědčení bylo již tehdy v katolické církvi rozšířené, ačkoliv dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie bylo vyhlášeno teprve v roce 1854 papežem Piem IX.
V roce 1673 Jan Papczynski založil Kongregaci kněží mariánů Neposkvrněného Početí Panny Marie. Svým spolubratrům vytyčil tyto hlavní cíle: šíření úcty k Neposkvrněnému početí Panny Marie, pomoc duším trpícím v očistci, pomoc správcům farností a apoštolskou činnost. Cesty nového řeholního společenství byly nesnadné, ale P. Stanislav se nenechal odradit potížemi ani překážkami. V roce 1699 byl řád uznán papežem Inocencem XII.
V 19. století byli mariáni vystaveni mnohonásobnému pronásledování. Např. v Portugalsku v roce 1834 tehdejší liberální vláda nařídila zrušení všech klášterů. Také v Rusku, ke kterému tehdy patřila část Polska, byl postupně likvidován jeden klášter za druhým. V roce 1904 byl v Litvě zavřen poslední klášter mariánů. O obnovu řádu se v následující době tajně pokusil kněz litevského původu Jerzy Matulewicz, později generální představený mariánů a arcibiskup Vilniusu (v roce 1987 byl blahořečen papežem Janem Pavlem II.). Sestavil nová pravidla řádu a noviciát mariánů přestěhoval do Fribourgu. Kongregace znovu začala vzkvétat a překonala i všechna neklidná období 20. století.
Dnes mají mariáni řeholní domy v různých zemích světa: v Polsku, Litvě, Lotyšsku, Bělorusku, Ukrajině, Kazachstáně, Anglii, Portugalsku, Německu, Austrálii, Argentině, Brazílii, USA a také v Africe. Od devadesátých let 20. století působí také v České republice – ve farnostech Brumov-Bylnice a Nedašov v olomoucké arcidiecézi, v Praze ve farnosti sv. Vojtěcha a na poutním místě v Hrádku u Vlašimi.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.