Kdo učil Masaryka?

P. Matěj Procházka se 4. 2. 1811 narodil v Brtnici v malém domečku který stával na místě dnešního domku v ulice Legionářské v č. 242 jako syn pekaře.

T. G. Masaryk vzpomínal: "Katechetou mým byl šlechetný a vzorný kněz Matěj Procházka …"
Matěj Procházka dosáhnul hodnosti čestného kanovníka a doktora a jmenován byl také čestným občanem Brtnice.  Byl prvním českým kazatelem u sv. Tomáše v Brně. Vynikl jako básník a překladatel a také jako autor učebnic.
Jeho nejobsáhlejším historickým dílem je „Život blahoslaveného Jana Sarkandra“, v němž líčí podrobně dobu předbělohorskou na Moravě. 
Jeho nejznámější dílo je „Otázka dělnická“ (Časopis katolického duchovenstva, 1872), které předběhlo o 30 let sociální encykliku Lva XIII. Rerum novarum. 
Zemřel v požehnaném věku 78 let, 26. 11. 1889.
Zdroj: http://1234br.unas.cz/rody/rody2.htm
http://www.shscms.cz/emapa/Kraj-Vysocina/Brtnice/

Pod obrázkem si můžet přečíst jeho delší životopis:

Matěj Procházka , katolický kněz a kazatel, katecheta, církevní historika publicista se narodil 4. února 1811 v Brtnici.
Po gymnaziálních a bohosloveckých studiích v Brně byl r. 1834 vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil v Čejkovicích, pak se vrátil do Brna, kde v letech 1850–81 vyučoval na německém gymnáziu náboženství a (po státní zkoušce na pražské univerzitě v r. 1853) češtinu. V letech 1867 – 69 zde byl jeho žákem i Tomáš Masaryk, který na něj později vzpomíná (podle Hovorů s TGM) jako na „dobrého a opravdu náboženského člověka“ a „jednoho z tehdejších křesťanských socialistů“, který ho „seznámil se socialismem“.
R. 1878 byl jmenován čestným kanovníkem brněnské kapituly.
R. 1884 mu olomoucká teologická fakulta udělila čestný doktorát teologie.
Ve skupině Františka Sušila se dostal do povědomí jako národnostně uvědomělý kněz. Byl spoluzakladatelem brněnské Katolické jednoty sv. Klementa (1849), kněžského literárního spolku Dědictví sv. Cyrila a Methoda (1850), který chtěl vydávat knihy, které by „bránily denně rostoucí nevěře i lichým náhledům o svobodě“. Řadu let redigoval Hlas Katolické jednoty pro víru, svobodu a mravní ušlechtilost a kalendář Moravan. Přispíval rovněž do různých časopisů a novinových plátků.
Většinu jeho monografií tvoří příspěvky k církevním dějinám. Podle cizích vzorů napsal i několik učebnic náboženství a církevních dějin. Jeho nejznámější prací se stala Otázka dělnická (ČKD 1872, knižně 1898). Ze své kněžské praxe znal životní podmínky dělníků a také různé projevy jejich nespokojenosti s danými poměry. Hledal takové řešení sociálních problémů, především „palčivé dělnické otázky“, které by odpovídalo křesťanskému názoru – „principu lásky, mírnosti, slušnosti a spravedlnosti“. Liberály přesvědčoval, že si přehlížením role náboženství „sami podřezávají a podtínají kmen, na němž sedí“. K nápravě poměrů mají přispět rovněž svépomocné akce dělníků, zákonodárná činnost státu a bohatými podporovaná výstavba levných bytů, sociálních ústavů atp.; stále je třeba „rozvíjet pomoc dobročinné křesťanské lásky“. Jeho spis o třicet let předešel sociální encykliku Lva XIII. Rerum novarum.
P. Matěj zemřel 26. listopadu 1889 v Brně.

Bibliografie:
Život bl. Jana Sarkandra, 1861;
Stručný životopis Stanislava Pavlovského, 1861;
František Sušil. Životopisný nástin, 1871;
Život sv. Methoda, 1885;
Otázka dělnická, 1898.

Zdroj: http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/prochm.html
http://tisk.cirkev.cz/historicky-kalendar/z-historickeho-kalendare-na-unor-2011/