Martin Niemöller

Narozen 14. ledna 1892 v Lippstadtu jako syn luteránského faráře.

V letech 1910 – 1919 sloužil u německého námořnictva, byl součástí velení na ponorkách typu U-73, U-39 dosáhl hodnosti kapitána na ponorce U-151 operující u Gibraltaru a v Biskajském zálivu. Byl vyznamenán Železným křížem první třídy.
V roce 1919 se oženil a začal studovat teologii.
Na začátku jako umírněný nacionalista podporoval Hitlerovu politiku, očekával narodnostní oživení (kniha Vom U-boot zur Kanzel), později se stal jejím aktivním odpůrcem.
Na podzim roku 1934 založil hnutí „Vyznávající církev“, které sdružovalo protinacisticky smýšlející protestanty odmítající nacistické antikřesťanství a rasismus.
Byl zatčen 30. června 1937 a uvězněn v koncentračních táborech Sachsenhausen a Dachau. Spojenci ho osvobodili v roce 1945.
V letech 1961 – 1968 byl prezidentem Ekumenické rady církví.
Pokračoval v kariéře v Německu jako duchovní a uznávaný pacifista.
Zemřel 6. března 1984 ve Wiesbadenu.

Zdroj:
http://en.wikipedia.org/wiki/Martin_Niem%C3%B6ller
http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Niem%C3%B6ller

Proslavil se citátem, jenž koluje v mnoha podobách, jeho první reálná podoba však není zcela jistá, neboť nikde nebyla přesně zapsána.
http://www.martin-niemoeller-stiftung.de/4/daszitat/a46_print

Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista.
Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro Židy, mlčel jsem – nebyl jsem přece Žid.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.