P. František Cinek se narodil 20. 7. 1880 v hanáckých Mostkovicích ve zdravě věřící rodině.
Po vysvěcení byl P. Cinek poslán jako prefekt do malého semináře, který byl v Kroměříži, kde v tu dobu působil probošt Stojan. František Cinek byl horlivý apologeta přednášel na venkově, také chodil na protikatolické přednášky a v diskusích vyvracel jejich tvrzení. Byl jedním z nejhorlivějších oponentů protikatolické agitace v olomoucké arcidiecézi. V jednom dopise Stojanovi píše, že ho Zborovští málem zabili
František Cinek spolupracoval s Antonínem Cyrilem Stojanem na pořádání unionistických sjezdů, které bývaly na Velehradě. Někdo je přirovnal k Cyrilu a Metodějovi. P. Cinek byl přemýšlivý pečlivý kněz, zatímco arcibiskup Stojan uměl oslovit lidi. Vůbec Velehrad hrál v životě P. Cinka důležitou roli. Jezdil tam jako účastník či přednášející na unionistické kongresy nebo na sjezdy bohoslovců
Po jmenování Stojana arcibiskupem je v roce 1921 jmenován spirituálem kněžského semináře. V tomto roce měla arcidiecéze jen 3 novokněze a 35 kněží z arcidiecéze odešlo z církve. V této službě zaujme svojí horlivostí a opravdovostí. Přednáší dogmatiku, také se věnuje nově vznikající liturgice, má bohatou publikační činnost (15 knih, 15 studií a 125 esejů). Třikrát byl děkanem teologické fakulty. Za války byl vězněn v koncentračním táboře. O této těžké zkušenosti téměř nemluvil. V roce 1945 pomáhá obnovit Univerzitu Palackého a stává se prorektorem. Mezi studenty je oblíben. Další etapu po nástupu komunistů k moci dobře vystihuje současný olomoucký arcibiskup:
"Tichá oběť spojená s pokorou a krajní chudobou je pak jeho nejčastější společnicí od roku 1950, kdy je zrušena jeho fakulta. Kolaborovat s komunismem odmítá. Možnost přednášet v Litoměřicích na fakultě neschválené církví nepřijímá. Papežský prelát a uznávaný profesor žije poslední léta téměř v bídě a hladu a vypomáhá jako neplacený kaplan ve svém rodišti které se jeví jako farnost mrtvá přestože tam káže horlivě a za farnost se modlí. Třikrát denně adoruje v kostele." (Jan Graubner, Kněžské osobnosti, s. 32)
P. František Cinek byl povolán na věčnost 3. 9. 1966 v Brně a na Velehradě očekává druhý Pánův příchod.
Literatura
Jan GRAUBNER, Kněžské osobnosti: medailony kněží Arcidiecéze olomoucké ve 20. století, Matice Cyrilometodějská, 2010
Josef ŠKRÁŠEK: Dělník na cyrilometodějské líše. Život a dílo preláta ThDr. Františka Cinka, Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1996
http://cs.wikipedia.org/wiki/František_Cinek
díky zatenhle "životopis" díky moc je tolik skvělých lidi o kterých nevím a je potřeba o niich mluvit, prože nam vydavaji svedectví :) borec je to :)
@Lenochod Doporučuji knihu Dělník na cyrilometodějské líše ta opravdu stojí za to...
Myšlenka z duchovního deníku P. Cinka
"Často se stává, že při obraně víry ztrácíme lásku" (Benedikt XIV). A přece nesmíme milovat Boha s neláskou k bližnímu. V našich řadách je mnoho bojovnosti. Ta služba Bohu mezi námi nemá často za cíl ctít Boha, ale dát poučení sousedovi, boj za dobro nemá za účel více slávy spasiteli, ale pokořit nepřítele." (Deník III,176)
V článku jsem zapomněl na to, že F. Cinek napsal rozsáhlý Stojanův životopis.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.