fešák Wolker

Před dvěma dny uplynulo přesně 88 let od smrti českého básníka Jiřího Wolkera.

Jiří Wolker (1900 -1924)

Kniha Čeští spisovatelé 20.století uvádí, že Wolker byl všestranně nadaný: nejen literárně, ale i výtvarně a hudebně.

Překvapuje mě, jak se někdo „pustí do díla“ už v mladém věku.

J.W. byl především básníkem, ale také dramatikem a překladatelem.

            V roce 1923 u něj lékaři zjistili těžkou tuberkulózu, které na počátku roku 1924 podlehl.

            Wolkerovy rané verše byly poznamenány vlivem dekadence (Baudelaire, Verlaina).

Konec 1.světové války přináší do jeho poezie radost. Do veršů pronikají motivy přírody a domova. Wolker zachycuje ve svých básních obyčejné věci – dláždění, poštovní schránku, hotelový pokoj, zároveň však ukazuje, že svět není takový, jakým se jeví a pravou podobu mu dodává jedině láska.

            Vývoj JW byl složitý a těžko ho jako mladí křesťané 21.století pochopíme. V roce 1921 se stal členem KSČ. Rozešel se se skautstvím a sokolstvím a též vystoupil z církve. V jeho dalších básních se objevují dělníci, boj za sociální spravedlnost. Nemůžeme Wolkerovy postoje hodnotit z dnešního pohledu. Nikdo z nás nezažil válku, hlad, neonemocněl těžkou tuberkulózou. Lidé tehdy prahli po sociální spravedlnosti.

            Chtěli- li bychom JW poznat blíže, pomůže nám k tomu četba jeho korespondence – Korespondence s rodiči (1952), s K.Bieblem (Listy dvou básníků), a A.M.Píšou (Listy příteli) či se Zdeňkem Kalistou (kamarád Wolker). Nejúplnější vydání Wolkerova dílo vyšlo jako Spisy Jiřího Wolkera v letech 1953 – 54 ve čtyřech svazcích.

            Básničky Věci a Poštovní schránka jsme se my, čtyřicátníci, učili ve škole zpaměti a umím je dodnes. A holky, Wolker byl fešákJ