Král přezdívaný Bene

zemřel 13. března 1516 v Budíně.

Vladislav II. Jagellonský byl nejstarším synem polského krále Kazimíra IV. Jagellonského. Narodil se 1. března 1456. Ve svých patnácti letech byl roku 1471 zvolen na kutnohorském sněmu českým králem, jak určil před svou smrtí král Jiří z Poděbrad. V prvních letech své vlády byl Vladislav odkázán na diplomatickou i vojenskou podporu Polska, protože musel o českou korunu bojovat s uherským králem Matyášem Korvínem, zvoleným roku 1469 katolickým panstvem v Olomouci. Na Matyášovu stranu se postavila i římská kurie a dala Vladislava do klatby. Naproti tomu ho uznal císař Fridrich III. Válka skončila nerozhodně v roce 1478. Olomouckou smlouvou se oba čeští králové uznali navzájem a zemi si rozdělili (navzdory ustanovení císaře Karla IV. o nedělitelnosti zemí Koruny české): Vladislavovi připadly jen vlastní Čechy, vedlejší země (Morava, Slezsko, Lužice) zůstaly Matyášovi.

Vladislav byl slabým a nerozhodným panovníkem. Česká šlechta pojmenovala král "Bene", neboť tímto slůvkem, znamenajícím přitakání "dobře", odpovídal většinou na její sdělení a požadavky. Sebevědomí šlechtici mu prý také říkávali: "Ty jsi náš král a my jsme tví páni." Klesala prestiž královské moci i samotného českého státu.
Vladislav podporoval katolickou církev. Rostl také vliv panského stavu, což vedlo k vyhrocení napětí mezi katolíky a kališníky (utrakvisty). Král ztratil sepětí s nižší šlechtou a měšťanstvem. V roce 1485 byl uzavřen kutnohorský náboženský smír, který uzákonil svobodu obou vyznání (Jednota bratrská však uznána nebyla). Odstranění náboženských rozporů uvnitř šlechtických stavů vedlo k jejich dalšímu posílení a jednotnému vystupování jak proti královské autoritě, tak proti městům, v nichž šlechta viděla hospodářského konkurenta, a v neposlední řadě také proti vlastním poddaným. Výrazem šlechtické nadvlády v zemi a jejím uzákoněním bylo roku 1500 vydání zemského zákoníku, připraveného komisí sedmnácti pánů a rytířů. V roce 1502 podepsal toto Vladislavské zřízení zemské  i sám král.
Roky Vladislavovy vlády představovaly v Čechách dobu relativního klidu a prosperity, která se mj. projevila zvýšenou stavební aktivitou (tzv. pozdní či vladislavská gotika), což bylo nesmírně třeba po devastujících husitských válkách.
Tuto dobu jistě oceníme i dnes při návštěvě Vladislavského sálu, kde se dodnes na Pražském hradě odehrávají významné státní slavnosti.
Mírnost a vladařská slabost paradoxně pomohly Vladislavu II. Jagellonskému získat další vladařskou korunu. Po smrti Matyáše Korvína v roce 1490 si ho zvolila uherská šlechta za svého krále v naději, že bude rozhodovat sama. Vladislav při volbě nejen slíbil, že bude trvale sídlit v Budíně (dnes součást Budapešti), ale také se neuváženě zřekl vybírání daně, která byla hlavním zdrojem příjmů jeho předchůdce. Do Čech pak přijížděl jen vzácně.

Vnitřně oslabené postavení krále se projevilo i v zahraniční politice. Už od 30. let 15. století soupeřili Jagellonci o převahu ve střední Evropě s Habsburky. Roku 1491 ještě Vladislav uspěl v obraně proti Maxmiliánovi I. Habsburskému (uzavření tzv. Prešpurského míru v boji o uherskou korunu). V březnu 1506 uzavřel Vladislav II. Jagellonský dědickou smlouvu s Maxmiliánem I., že jeho dcera Anna se vdá za jednoho z Habsburkových vnuků a jeho případný syn se ožení s Maxmiliánovou vnučkou Marií. V červenci 1515 uzavřel s Maxmiliánem I. tzv.Vídeňské smlouvy, které byly vyjádřením o mírovém uspořádání vztahů mezi tehdy nejmocnějšími rody (mj. potvrdili dohody o sňatkové alianci z roku 1506). 
V letech 1499 a 1510 svými majestáty stanovil neoddělitelnost zemí české koruny. Jejich soudržnost však byla nezvratně oslabena.

Vladislav II. Jagellonský byl od roku 1504 vážně nemocen. Přesto přežil svou ženu Annu z Foix o deset let. Umírá 13. března 1516 v Budíně.
Vládu po Vladislavově smrti převzal jeho desetiletý syn Ludvík Jagellonský.

Zdroj:
http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=3&name=VLADISLAV+II.+JAGELLONSK%DD
http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=104007
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladislav_Jagellonsk%C3%BD