Mons. Metoděj Kubáň

Před sedmdesáti lety byl v Dachau umučen generál Metoděj Kubáň, papežský prelát a hlavní kaplan čsl. armády.

Metoděj Kubáň se narodil 18. 9. 1885 v Horní Bečvě jako syn půpasekáře Josefa Kubáně a jeho manželky Anny. Po ukončení základní školy pokračoval ve studiu na českém gymnáziu v Místku, které ukončil v roce 1904. Po gymnáziu nastoupil do kněžského semináře v Olomouci. 5. 7. 1908 byl vysvěcen na kněze. Primiční mši svatou sloužil den po vysvěcení v kostele sv. Kateřiny v Olomouci. Po vysvěcení krátce působil ve dvou farnostech na severu Moravy.

Počátek Kubáňova působení v armádě můžeme datovat od 1. 5. 1909, kdy byl jmenován polním kurátem v záloze. Po vypuknutí první světové války byl povolán k armádní nemocnici. Nejprve byl v olomoucké záložní nemocnici a později byl převelen k epidemiologickému oddělení polní nemocnice. S touto nemocnicí působil na východních bojištích (Rusko, Srbsko a Albánie). Během těchto operací obětavě pomáhal s ošetřováním nemocných (jak po duchovní tak po tělesné stránce), dokud se sám nenakazil černými neštovicemi a malárií. Po uzdravení byl převelen do nemocnice v Těšíně. Působil také jako prostředník ve vojenských věcech mezi Radou Narodowou a naším Národním výborem pro Slezsko. Na konci roku 1918 svlékl vojenskou uniformu a začal sloužit jako kaplan v Hranicích na Moravě.

V civilu dlouho nezůstal a již 1. 6. 1919 šel sloužit do vojenské nemocnice v Brně. V prosinci 1919 byl převelen k posádkovému velitelství v Žilině. V roce 1922 dosáhl hodnosti štábního kuráta.

"Krátce poté byl přeložen k žilinskému pěšímu pluku 41, kde poté působil až do poloviny února 1928 jako plukovní duchovní, ale zároveň i jako posádkový osvětový náčelník, správce vojenského zátiší, tiskový referent a v neposlední řadě i jako zpravodajský důstojník pluku (!). Svými nadřízenými byl vždy hodnocen jako vynikající důstojník, který měl výborný vliv na podřízené a současně se mimořádně zasloužil o dobré vztahy mezi armádou a civilním obyvatelstvem v Žilině a jejím okolí." ⁽¹⁾

Po ukončení služby na Slovensku byl převelen do Hradce Králové, kde působil jako duchovní správce 4. pěší divize se sídlem v Josefově. V té době působil i jako externí učitel mravní výchovy ve škole pro nižší důstojníky a vypomáhal i v civilní správě. Za svoji činnost byl oceněn písemným poděkováním od hradeckého biskupa dr. Karla Kašpara. V červenci 1935 byl povýšen do hodnosti plukovníka.

"V roce 1938 M. Kubáně prezident Beneš svým dekretem povýšil do vojenské hodnosti generála duchovní služby u československé armády. Papežem byl poctěn hodnosti papežského preláta a arcibiskupem kardinálem Kašparem byl jmenován generálním vikářem československé branné moci. M. Kubáň byl ministerským radou a bydlel v Praze." ⁽³⁾

V otázce kdy byl jmenován gen. vikářem branné moci se dostupné zdroje rozcházejí, některé uvádějí rok 1935. Po mnichovské tragédii se zapojil do odboje jako člen Obrany národa. Podílel se na organizaci pomoci rodinám zatčených a perzekvovaných.

Na základě udání německého kněze J. Hassana byl Kubáň zatčen a odsouzen za urážku německé branné moci. Vězení si odpykával v káznici v Budyšíně. Po vypršení trestu nebyl propuštěn, ale byl převezen na Pankrác, pak do Terezína a do Dachau. Do Dachau dorazil 13. února 1942 jako politický vězeň č. 29214, kde 5. 3. 1942 v ranních hodinách podlehl následkům krutého týrání. Mons. Kubáň byl pohřben v Palkovicích.

"Jeho nejvyšší oběť přinesenou na oltář vlasti ocenila osvobozená republika udělením Československého válečného kříže 1939 in memoriam. Současně byl povýšen na generála šéfa duchovní služby. Pamětní desky mu byly odhaleny 27. října 1946 na posádkovém kostele v Josefově, kde v první polovině třicátých let působil, a 3. srpna 1947 i v kostele v Horní Bečvě v jeho rodišti." ⁽¹⁾ 

 Literatura

1.) http://www.farnostjosefov.cz/home/kostel-josefov/kubane

2.) http://www.cirkev.cz/z-domova/pred-70-lety-byl-umucen-general-mons-metodej-kuban/

3.) http://www.palkovice.cz/pruvodce/ke-stahnuti/kniha.pdf