Začněme hádankou: jakou souvislost má spisovatel, novinář a básník, který podepisoval své fejetony trojúhelníčkem, se známým filmem Marečku, podejte mi pero?
Odpověď je jednoduchá- Písně kosmické. Toto je jedno z děl Jana Nerudy, které bylo citováno i v již zmíněném filmu (jen si vzpomeňme na pana Sováka, jak recituje před tabulí: ,, My bijem o mříž, ducha lvi , a my ji rozbijem!") Písně kosmické však nejsou jediným Nerudovým dílem. Zmínit můžeme jeho první sbírku Hřbitovní kvítí (nesetkala se s pozitivním přijetím) nebo jeho známé Povídky malostranské, které úžasně vykreslují nejrůznější postavičky a lidské charaktery z míst autorova dětství - Malé Strany. Fejetony pak publikoval například v knihách Žerty hravé a dravé nebo Studie krátké a kratší. Zajímavým dílem jsou též Balady a romance, kde právě baladu a romanci autor úmyslně zaměňuje.
Jak to ale začalo? Jan Neruda se narodil 9. 7. 1834 v Praze. Jeho rodiči byli vysloužilý voják (později pracoval jakožto trafikant) a posluhovačka. Jan nejdříve vystudoval gymnázium a následně pokračoval na právech. Ta však brzy opustil a začal studovat filozofii, kterou rovněž nedokončil. Neruda pracoval nějaký čas na městské reálce, ale později už definitivně zakotvil u žurnalistiky. Do Národních listů psal po zbytek života.
Jak již jsem zmínila, byl Neruda také známým fejetonistou. Velmi známý je fejeton Kam s ním, řešící problém starého slamníku. Tímto fejetonem se inspiroval současný fejetonista Rudolf Křesťan ve fejetonu Kam s ní, kde se zabývá problémem použitých žvýkaček.
Zpět ale k Nerudovi. Jaký byl Neruda jako člověk a co víme o jeho osobním životě? Není bez zajímavosti, že Jan Neruda byl údajně velmi dobrý tanečník. Rád také cestoval. Nikdy se však neoženil a nezaložil rodinu - zůstal starým mládencem. To ale neznamená, že se o ženy nezajímal. Mezi jeho lásky patřila spisovatelka Karolína Světlá nebo Anička Holinová.
Jan Neruda zemřel 22. 8. 1891 a je pochován na Vyšehradě. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo (jen fejetonů bylo kolem dvou tisíc). A k jeho dílům můžeme připočíst také posmrtně vydanou sbírku Zpěvy páteční.
"My bijem o mříž ducha lvi a my ji rozbijeme!!!!" - "Táto, nech už toho, je čtvrt na dvě!!!!" :-)
"Nepotěšil jste mě, a ani já vás nepotěším":-)
Ano, ano, nezapomenutelné scény z Marečku, podejte mi pero:) Nejen bez nich a jiných by film asi postrádal "hloubku" a tolik doceněný smysl pro vtip a humor:) Ano, tenhle film je podle mě vážně dobrý, i když nejspíš autorka nezamýšlela hlavní diskuzi na toto téma....:))
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.