Byl věrohodný,

20. 10. 2012 0:00
Rubrika: osobnosti

a proto jako jeden z mála přiznal své selhání a omluvil se za to, že podepsal spolupráci s StB.


Alois Kánský se narodil 20. října 1954. Jeho matka byla řádová sestra, která musela nuceně odejít do civilu v roce 1950, jeho otec byl vysokým komunistickým funkcionářem, který záhy od rodiny odešel. Alois Kánský i přes jeho odpor a pod dozorem StB vystudoval teologii a v roce 1978 byl kardinálem Tomáškem vysvěcen na kněze. Pod nátlakem podepsal spolupráci s StB.
Podle svého vyjádření byl v době podpisu v těžké životní situaci, umírala mu matka a on sám byl těžce nemocný. Jiří Zajíc říká: "Kánský ovšem po svém zavázání se ke spoluprací přerušil mnoho svých aktivit v podzmení církvi, aby neuváděl své spolupracovníky v nebezpečí, a ač podle Zajíce věděl o řadě aktivit třeba Tomáše Halíka, zjevně o nich ani o většině svých předchozích kontaktů své dozorčí důstojníky nikdy neinformoval."
Působil ve farnostech v Plzni, v Praze u sv. Markéty na Břevnově, u sv. Gotharda v Bubenči, v Roztokách, Uněticích, Libčicích, na Levém Hradci, v Suchdole a naposledy u sv. Antonína v Praze-Holešovicích.
V roce 1986 sloužil zádušní mši při pohřbu Jaroslava Seiferta, jíž se zúčastnilo množství představitelů českého kulturního života a také mnoho osobností známých svým odporem ke komunistickému režimu.
Od prosince 1989 do října 1990 byl šéfredaktorem Katolického týdeníku.
V roce 1991 se veřejně přiznal k tomu, že podepsal spolupráci s StB, a omluvil se všem, jež mohl tímto počínáním poškodit.

"To byla taková zvláštní noc, protože celý léta těm lidem něco řikáte a oni vás nějak berou a dokonce si vás vážej a věřej vám. Skutečně jsem přemejšlel o všem, včetně toho, že skončím se životem. A byl jsem sám. A tak jsem se skutečně vzchopil pomodlil a v neděli jsem to řek na všech bohoslužbách."

Zemřel náhle 31. 10. 2008 v Praze.


Medailon a zamyšlení inspirované Aloisem Kánským si poslechněte (či přečtěte) na stránkách Českého rozhlasu
Zemřel nám pan farář... a všem je nám smutno.
Jaký je za těchto okolností osud římskokatolického kněze? V naší zemi je právě jeho církev (shodou okolností rázu historického, politického i sociálně psychologického) nejvíc "na ráně". Snad že bývala kdysi většinová a že tedy měla větší příležitost lidsky selhávat. V posledním padesátiletí byla jejím údělem ponižující poloha na lopatkách nebo kriminál či katakomby. Přesto ožila její představa coby feudální vykořisťovatelky nebo předchůdkyně totalitních režimů. Rozhodne-li se někdo, že se stane právě jejím služebníkem, volí osud, který bude - měřeno většinovým hlediskem - nevděčný. Z titulu své funkce je osobou veřejnou, nikoli poustevníkem. Bude-li promlouvat, bude mu naslouchat jen hrstka. Pokud lidsky selže, budou o tom mluvit mnozí. Zkrátka: tím, co dnes u nás ohrožuje katolického kněze, je osamělost. Proč to všechno říkám? Protože pater Alois od sv. Antonína z pražských Holešovic tomu všemu dokázal čelit. Mluvil tak, že ti, kdo měli uši k slyšení, slyšeli. Byl věrohodný, proto tu zanechal živé společenství.


Zdroj:

http://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/411
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_K%C3%A1nsk%C3%BD

Zobrazeno 1848×

Komentáře

HelenaH

podepsal spolupráci...ale taky jsem slyšela pár dost známých lidí, kteří chodili do kostela a stali se věřícími díky věrohodnosti otce Kánského. Bůh suď...děkuju za tento článek. Moc Vítku. Protože odsoudit někoho je tak jednoduchý-což přiznávám jsem v duchu udělala, když jsem se po revoluci o jeho spolupráci dozvěděla

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka