Pochodeň č. 2

Před 44 lety se v Praze upálil Jan Zajíc, který vědomě navazoval na čin Jana Palacha.

Jan Zajíc se narodil 3. července 1950 ve Vítkově jako druhý ze tří dětí. Jeho otec byl prodavač, matka učitelka na základní škole. On sám byl pokřtěn a zvláště matka všechny tři sourozence vychovávala v křesťanském duchu.

Po základní škole ve Vítkově pokračoval Zajíc na Průmyslovou a železniční školu do Šumperka. Důvod, proč nešel velmi bystrý a inteligentní chlapec               na gymnázium, je nasnadě. Po otcově infarktu bylo v zájmu rodiny, aby Jan   co nejdříve začal živit.

Velmi silně ho zasáhla srpnová okupace 1968. O politickou situaci se zajímal,   se spolužáky živě diskutoval a když jemu  a bratrovi nabídl otec emigraci, ihned odmítl. V lednu 1969 odjel do Prahy, aby se zapojil do hladovky poblíž Národního muzea. V den Palachova pohřbu, 25. ledna, pozoroval celé dění  z Pařížské ulice.

„Rozmarné odpoledne. / Kolem vezou víc než Prométhea. / Oči jsou prolomená hráz. / Pláču – v dešti – na chodníku. /           Pro všechno. / Pro těch jednadvacet let, / pro cizími vojáky sražený jarní květ, /     pro Člověka, co odmítl jít zpět, / (…) Praha teď skutečně dotýká se hvězd. / Svou bolestí, co zatíná ruku v pěst. / Ticho rve uši. / Všichni to vědí a mlčí. / Ústa jim zacpal strach ze života i smrti. / Je leden roku 69. / I láska bolí - / proto pláču.“

Jan Zajíc, báseň Janu Palachovi

Svému příteli, studentu husitské bohoslovecké fakulty Oldřichu Vítovi, psal Zajíc několik dní poté: „...slzy oschly a zůstala jen nepřekonatelná hořkost (...) Lidé kolem mi připadají nevšímaví a zbabělí.“

V následujících dnech se Jan Zajíc na svůj čin začal připravovat. Ale na rozdíl od Palacha informoval své okolí - jak spolužáky, tak pedagogy. Nikdo však nevěřil, že se Zajíc k činu skutečně odhodlá. Ještě do Prahy ho doprovázeli spolužák a dvě spolužačky, dokonce ani na hlavním nádraží, kde se potřel pastou na parkety, ho nezastavili, neboť doufali, že mu někdo v jeho činu zabrání. Doprovodili ho na Václavské náměstí, kde se na jeho přání rozloučili. Zajíc zamířil do podchodu jednoho z domů, zapálil na sobě oděv, ale nebyl schopen doběhnout na náměstí - ještě v podchodu padl a na místě zemřel.

Proč je jeho jméno dnes pozapomínáno? Zůstal v Palachově stínu?

Kvůli tomu, že nedoběhl na Václavské náměstí, a nevidělo ho tak více lidí, se StB podařilo Zajícovo jméno alespoň na čas před většinou veřejnosti utajit. Další nesnází bylo publikování jeho prohlášení "Občané republiky československé!", které opsal jen na blánu a doufal, že ji jeho spolužáci okamžitě rozšíří, bude čtena a pomůže pohnout svědomím lidí. To se však nestalo. Jeho spolužáci byli otřeseni, psychicky se zhroutili a nedokázali výzvu šířit v takovém rozsahu, aby skutečně zapůsobila.

 „Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí,“ píše v něm, „rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše vědomí jako Pochodeň č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavným, anebo snad, že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory! Pamatujte: ‚Když někomu vystoupí voda nad hlavu, je už jedno o kolik.‘ (…) Ať moje pochodeň svítí na cestu k svobodnému a šťastnému Československu. (…) Jen tak budu žít dál.“

Pohřeb se konal (navzdory jeho přání, aby se uskutečnil v Praze) ve Vítkově a přihlížel mu asi osmitisícový dav - znovu číslo několikrát menší než v případě Palachově.

Dnes pečuje o jeho památku Nadační fond Jana Zajíce, který pravidelně uděluje cenu výrazným žákům regionu. V roce 1991 byl Janu Zajícovi udělen in memoriam Řád T. G. Masaryka I. třídy. O rok později jeho příběh inspiroval televizní film Jan.

Jak Jan Zajíc, tak Jan Palach se neobětovali primárně proto, aby padl komunismus. Ani jeden z nich nebyl tak naivní, aby si myslel, že svou smrtí vyrve z kořenů tvrdý režim. Ale oba doufali, že svým činem mohou povzbudit nás. Vytrhnout z pohodlné nečinnosti. A dnes? Podpořit moudré nakládání s darem svobody.

Zdroje:

Blažek, P. - Eichler, P. - Jareš, J. a kol.: Jan Palach '69. FF UK - ÚSTR - Togga, Praha 2009, s. 90 - 107.

http://janpalach.cz

K doplnění:

Občanská iniciativa usilující o opravu Palachova domku ve Všetatech http://www.palach69museum.cz/

1. díl televizního seriálu HBO o ohlasu Palachova (a v dalších dílech i Zajícova) činu