Kat Mydlář

Mistr popravčí, který 21. června 1621 popravil 27 českých pánů.

V historických pramenech lze najít jeho vnitřní nesouhlas s popravou. O jeho chování při popravě vydal svědectví kněz Jan Rozacius. Kat Mydlář byl pod obojí, při stínání pánů „dal pozor na to, že v modlitbách jim překážeti nechtěl, ale čekal času, až smysl modliteb dokonán byl“. Nikdy se nevyrovnal s tím, že popravil svého přítele Jana Jesenského. Uvědomoval si, čemu se podvolil. Do té doby se cítil normálním občanem, nyní byl pro všechny krvavým katem. Ztratil ženu, která neunesla jeho provinění a dobrovolně si vzala život.

Mistr popravčí ve středověku patřil mezi osoby tzv. nízké a stál mimo společnost. Jeho obydlí stávalo za městskými branami, v kostele měl vyhrazený prostor, kde směl sedávat a v hostinci nemohl sdílet stůl s ostatními hosty. Lidé se ho stranili, doslova štítili, a ruku mu jen tak někdo nepodal. Pro vstup do města měl svou zvláštní bránu, kterou žádný jiný člověk neprošel. Kati byli vyhledávanými ranhojiči, ke kterým se lidé obraceli, aby jim pomohli napravit zlámané kosti.

Jan Mydlář pocházel z vážené chrudimské měšťanské rodiny. Datum jeho narození není jisté, nejčastěji je uváděn rok 1572 nejpravděpodobnější se jeví rok 1582.
Jan Mydlář přišel v šestnácti letech studovat medicínské učení do Prahy na Karlovu univerzitu.Nesložil však závěrečné lékařské zkoušky. Předpokládá se, že studia trvala čtyři roky. Pomocníkem chrudimského kata mohl být Jan Mydlář nejvíce dva roky, bylo mu devatenáct, dvacet let. Jan Mydlář byl výjimka – nezdědil své povolání po otci, ale zvolil si ho sám. Staroměstský mistr popravčí Jaroš si jej vzal za pomocníka. Podle všeho Jaroš po roce umírá a všechno zůstává na mladém Janu Mydláři. Magistrátu vyhovoval Mydlář proto, že byl dostatečně fyzicky vyspělý a zručný. Výhodu měl i v tom, že jako studovaný medik věděl kam seknout mečem, jak pustit žilou. Je historicky ověřeno, že když obhajoval svou žádost o ustanovení staroměstským katem, někteří oponenti, včetně purkmistra Krocína hovořili o tom, že sice mladý je, avšak upozorňovali na jeho zkušenosti. Měl tehdy asi 22 let.
Kat Mydlář bydlel z počátku ve staroměstské katovně v Praze u Starého židovského hřbitova, tam kde se dnes stýká jeho zeď se severní části budovy Uměleckoprůmyslového muzea, Na Rejdišti. Za popravy a mučení dostával vysoké odměny, za které si koupil v roce 1634 s manželkou Alžbětou roz. Špetlovou dům na okraji Nového Města u Sviňské brány. Brána stávala v místech dnešního náměstí I. P. Pavlova.
Jan Mydlář se za život dvakrát oženil. Se svou první ženou Alžbětou měl dvě děti, Jana Václava a Mandalenu. Ve svých 77 letech se oženil podruhé. Druhá žena Kateřina zemřela záhy po jeho smrti. Jan Václav převzal katovnu a samotné řemeslo po otci ještě za jeho života.
Zemřel 14. března 1664.
Podívejte se na Bílá místa, pořad České televize věnovaný Janu Mydláři.

Kvalitně zpracovaný materiál o Janu Mydláři, katu staroměstském, z něhož jsem čerpal najdete zde:
http://otta.cechove.cz/kat-mydlar.htm

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Mydl%C3%A1%C5%99