Čekání na Godota

Spal jsem, zatímco jiní trpěli? Spím snad v tuto chvíli?

Samuel Barclay Beckett se narodil 13. dubna 1906 v Dublinu. Tento irský prozaik a dramatik (tvořící anglicky i francouzsky), jedna z osobností literární avantgardy 20. století a tvůrce tzv. absurdního divadla se proslavil svou hrou Čekání na Godota.

Pocházel protestantské rodiny. Vzdělání získal Samuel na prestižních středních školách v rodném Dublinu, později pokračoval ve studiu na jezuitské Trinity College rovněž v Dublinu Studia práv a filologie ukončil v roce 1927. Krátce pracoval jako učitel v Belfastu, v roce 1928 odjel do Francie, kde přednášel angličtinu. V roce 1930 se vrátil do rodného Irska.

Už nepláče. Vystřídal jste ho vy. (Snivě) Slzy jsou věčné. Za každého, kdo se rozpláče, někdo jiný přestane. Stejně je tomu i se smíchem. (Směje se) Neproklínejme tedy naši dobu, není o nic horší než doby předchozí. (Po chvíli) Není ovšem nutné ji zvlášť chválit. (Po chvíli) Nemluvme o ní vůbec. (z Čekání na Godota)

Nedlouho poté jej postihly těžké depresivní stavy, pobýval v psychiatrické léčebně a pak několik let Beckett cestoval po Evropě.
V roce 1938 Samuel Beckett za svou novou vlast přijal Francii. Aktivně se zapojil do francouzského hnutí odporu. V roce 1942 mu hrozilo za tuto činnost zatčení gestapem, proto odešel do jižní Francie, kde žil až do konce války na venkově a živil se jako zemědělský dělník.
Po skončení druhé světové války se Beckett vrátil do Paříže.
Jako literát začal Samuel Beckett tvořit již někdy po svém prvním příjezdu do Paříže v roce 1928. Beckettův první (anglicky psaný) román Murphy vypráví příběh muže, zaměstnance psychiatrické kliniky, jenž se snaží uniknout z nepřátelského světa. Vydání se však dočkal až ve Francii v roce 1938. Román zapadl, o mnoho lépe nedopadl ani další Beckettův pokus, román Watt (1945), který napsal během svého pobytu na jihu Francie.
Teprve po skončení války se Beckettovi podařlo v literatuře (a dramatu) prosadit. Od roku 1945 psal svá díla převážně francouzsky.
V roce 1951 vyšly první dva díly jeho experimentální románové trilogie Molloy a Malone meurt (Malone umírá), třetí díl trilogie, L' Innomable (Nepojmenovatelný) byl vydán o dva roky později.
Téma jedince, vrženého do soukolí absurdního světa, pak Samuel Beckett plně rozvinul ve svém nejslavnějším, a nejznámnějším díle, v dramatu Čekání na Godota, které napsal v roce 1952 a které bylo uvedeno v roce 1953. Toto dílo se stalo jedním z nejslavnějších dramat tzv. absurdního divadla. Z dalších, již méně známých, divadelních her, Beckettových je možno jmenovat např. dramata Konec hry, Poslední páska nebo Šťastné dny.
V roce 1969 obdržel Samuel Beckett Nobelovu cenu za literaturu.

Ten, co prchal před smrtí, klid duše své nalezl až v ní. (Samuel Beckett)

Samuel Beckett zemřel 22. prosince 1989 v Paříži.

Zdroj:
http://ld.johanesville.net/beckett
http://www.spisovatele.cz/samuel-beckett
http://azcitaty.cz/citaty/samuel-beckett/#ixzz2QAtXe0SG

Hra ukazuje autorův pohled na lidský život. Člověk podle něj neustále hledí do budoucnosti, pasivně očekává svou vysněnou spásu. V druhém dějství je naznačeno, že se nejedná o další den, ale že uběhly celé roky od večera, kdy se odehrálo dějství první. Přitom autor naznačuje, že to vyjde prakticky nastejno, protože jeden den je jako druhý, všechny jsou stejně bezúčelné. Jediným cílem je čekání na něco, čehož příchod není jistý, a člověk se mezitím snaží nějak "zabít čas".
Dílo, ač na první pohled velice zvláštní a nepochopitelné (protože působí jako sled typických lidských řečí o ničem a táhne se jakoby odnikud nikam), nabízí velice zajímavý podnět k zamyšlení, které dovede většinu lidí k zajímavým poznatkům o sobě samých.
(http://www.ctenarsky-denik.cz/Samuel-Beckett-Cekani-na-Godota-18517)