Čechobratr Protištúrsky

29. 7. 2013 10:05
Rubrika: osobnosti

Tento pseudonym používal básník, jazykovědec, historik a evangelický kněz slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a propagátor idey slovanské vzájemnosti panslavismu Ján Kollár, který se narodil před 220 lety.

 

Jeho otec neměl porozumění pro Kollárovu touhu po vzdělání. V letech 1807 – 1809 studoval mladý Kollár v Kremnici, po návratu domů ho dal otec vyučit řezníkem. To se však Jánu Kollárovi nelíbilo, proto odešel z domova.

Studoval v rodných Mošovcích, Kremnici, Banské Bystrici a v letech 1812 – 1815 na evangelickém lyceu v Bratislavě. Studium ukončil v letech 1817 – 1819 v německém městě Jena. Pobyt v Německu ovlivnil jeho život. Kromě získaných vědomostí z oblasti filozofie, historie, estetiky, teologie a přírodovědy si upevnil slovanské povědomí. Velký dojem na něho udělala slavnost na hradě Wartburg konaná na oslavu 300. výročí vystoupení M. Luthera. V Německu také poznal svoji budoucí ženu Frederiku Wilhelminu Schmidtovou, dceru německého pastora.

Ze studií se vrátil Ján Kollár do tehdejšího Uherska a nastoupil na místo evangelického faráře v Pešti. Zde působil až do roku 1849, kdy se stal profesorem slovanské archeologie na vídeňské univerzitě.

Ján Kollár debutoval sbírkou Básně, ze které byly po zásahu cenzury vyřazeny některé vlastenecké básně.

Ján Kollár nesouhlasil se snahou osamostatnit slovenštinu. Vycházel z myšlenky o existenci jediného československého kmene, který by měl podle Kolára používat jako spisovný jazyk češtinu, která měla přijmout i mnohé prvky slovenského nářečí. Tímto svým postojem se dostal do sporu s mladší generací slovenských spisovatelů, které vedl Ľudovít Štúr. Spor vyvrcholil v roce 1848, kdy byl Ján Kollár svými odpůrci zajat. Osvobozen byl císařským vojskem a za své služby byl roku 1849 povolán do Vídně, kde se stal profesorem slovanské archeologie na vídeňské universitě. Ján Kollár zemřel 24. ledna 1852 ve Vídni.

V části jeho rodného domu bylo v roce 1974 vytvořeno muzeum.

Ján Kollár byl původně pohřben na vídeňském hřbitově sv. Marka, po zrušení tohoto hřbitova byl jeho hrob přenesen na nový vídeňský ústřední hřbitov a nakonec byl dne 16. května 1904 přenesen na Olšanské hřbitovy v Praze. Jeho hrob se zde nachází na I.obecním hřbitově na hlavní cestě.

 

 

Dílo Jána Kollára

Vědecké:
- O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými – 1837 – v této vědecké stati vyjádřil Ján Kollár svoji kulturní a částečně i politickou koncepci slovanské vzájemnosti, chtěl, aby se zvyšovala vzdělanost slovanských národů a to především díky výměně literatury psané ve čtyřech slovanských nářečích – ruštině, polštině, srbochorvatštině a v nářečí československém (v té době samostatná slovenština neexistovala).
- Myšlénky o libozvučnosti řeči vůbec, obzvláště československé – 1823
- Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky - 1846

Učebnice:
- Čítanka
- Slabikář

Kazatelské:
- Dobré vlastnosti národu slovanského – 1822
- Nedělní, svátečné a příležitostné kázně a řeči - 1831

Cestopis:
- Cestopis obsahující cestu do Horní Itálie a odtud přes Tyrolsko a Bavorsko, se zvláštním ohledem na slavjanské živly roku 1841 konanou – 1843

Básně:
Básně – 1821 – sbírka básní obsahovala 4 části
1 - Znělky aneb sonety
2 - Elegie
3 - Všelico
4 - Nápisy
- Slávy dcera – 1824 – vydání obsahovalo Předzpěv, 150 sonetů rozdělených do tří celků – Sála, Labe, Dunaj a krátký epilog. Základem pro tuto sbírku byla Dantova Božská komedie.
- Písně světské Slováků v Uhrách, jak pospolitého lidu, tak i vyšších stavů – 1834-1835

 

 

Já mám s Jánem Kollárem mám spojenou zhudbněnou Slávy dceru od Bratří Ebenů:

//www.youtube.com/watch?v=IXk3cxD3psU

 

převzato z:

http://www.spisovatele.cz/jan-kollar

http://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1n_Koll%C3%A1r

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka