Zakladatel pražské zoo

Dnešní mladé, ale i střední generaci jméno prof. Jiřího Jandy mnoho neříká. Návštěvníci pražské zoologické zahrady si sice při příchodu prohlédnou pamětní desku, umístěnou na zdi administrativní budovy, z které se dozví, že prof. Jiří Janda byl zakladatelem a prvním ředitelem pražské zoo, ale to je asi tak vše. Od jeho smrti dnes uplynulo 75 let.

Jiří Janda se narodil 24. dubna 1865 v Praze 3 u sv. Tomáše. Jeho otec byl tajemníkem Zemského výboru a byl známý jako spisovatel, básník a romanopisec Bohumil Janda – Cidlinský. Po něm zdědil prof. J. Janda literární schopnosti, které později dokonale využil ve svých publikacích. Po svém otci byl i básnicky založený a patřil k vynikajícím vypravěčům. Měl velkou lásku k přírodě a dovedl mistrně stylizovat své postřehy ze života zvířat, především ptáků. K opeřencům měl obzvláště vřelý vztah. Už jako devítiletý hoch si od svého otce vyprosil, aby mu koupil čížka a stehlíka. O oba ptáčky se malý hoch pečlivě staral. (V té době prodávali ptáčníci prakticky bez omezení drobné pěvce pro chov v klecích.) Následující rok strávila rodina (kvůli vážné nemoci tatínka) u dědečka v Poděbradech. Dědeček byl milovníkem zvířat a choval v domácnosti řadu zpěvných ptáků, kočky, psy a pár koní. Pobyt u dědečka zanechal na životě Jiřího Jandy trvalou lásku k přírodě. Tady poprvé poslouchal mladý hoch kouzelný tlukot slavíka a hlasy dalších druhů ptáků při pravidelných vycházkách do nádherné polabské krajiny, kde se vyskytovalo mnoho vzácných živočichů.

Po smrti otce se Jiří Janda vrátil do Prahy, kde navštěvoval zprvu akademické gymnázium, posléze novoměstské gymnázium, kde také složil v roce 1884 maturitu. Láska k přírodě přivedla Jiřího Jandu na filosofickou fakultu v Praze, kde v letech 1884 – 1889 studoval přírodní vědy. Pak studoval přírodní vědy na a na Filosofické fakultě UK (tehdy ještě přírodovědecká fakulta neexistovala). Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt (1887–1888) na univerzitě ve Štýrském Hradci.

Po promoci zůstal na univerzitě u prof. Františka Vejdovského, odborníka na strunovce. Působil zde jako asistent a demonstrátor. Napsal několik prací o strunovcích a pavoucích, ale obor bezobratlých živočichů jej však nezaujal; prohlásil „tato oficiální zoologická věda se zabývá jen mrtvými živočichy, a nepozoruje jejich život a nedbá krás živé přírody“. Univerzitu opustil v roce 1893 s do roku 1904 vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě (působil v Uherském Hradišti, v Kroměříži, ve Valašském Meziříčí a v Brně). V té době se také věnoval intenzivně ornitologii a publikoval v tomto oboru mnoho kratších a několik rozsáhlejších prací, např. Užitečné ptactvo našeho domova (1898) nebo Atlas ptactva středoevropského (1902).

Poté se vrátil do Prahy, kde opět učil jako středoškolský profesor. V roce 1907 nastoupil na akademické gymnázium a toto místo zastával až do svého odchodu do penze v roce 1926. Nadále se věnoval publikační činnosti: napsal např. díla Stručná ornitologie všeobecná (1908), Ptačí profily (1911) a Naše zpěvné ptactvo (1923). V roce 1928 se stal zakladatelem a prvním předsedou Československé společnosti ornitologické. Spoluzaložil také Klub přátel exotického ptactva. Sám byl uznávaným chovatelem papoušků, především amazoňanů.

Myšlenka na zřízení zoo v Praze napadla Jandu již v 19 letech, kdy se vrátil z cest po evropských zoologických zahradách. Věnoval tomuto tématu značnou pozornost ve svých příspěvcích do tisku a i jinak tuto myšlenku obhajoval. V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji a Jiří Janda byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem přípravou vybudování zoo v hlavním městě království (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu. Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda věnoval pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932). Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především cestovatele Jiřího Němce, jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Během výstavby zahrady přicházela první zvířata a pro nedostatek místa umístil Jiří Janda některá z nich i do své vily v Troji. Nejznámějším z nich je mladá lvice Šárka, kterou zoo daroval majitel cirkusu Rebernigg. 28. září 1931 byla zoologická zahrada otevřena – tehdy ještě jako „staveniště zoologické zahrady“ – a Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem. Pod jeho vedením probíhala výstavba dalších expozic a pavilónů.

Ředitelem zoo zůstal Janda až do své náhlé smrti na srdeční selhání 25. srpna 1938.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Janda
http://www.zoopraha.cz/cs/o-zoo/historie/za-profesorem-jirim-jandou