Jakub Deml

10. 2. 2010 0:41
Rubrika: Nezařazené

Dnes si připomínáme úmrtí Jakuba Demla, esejisty, prozaika a básníka, který je mnohými považován za předchůdce surrealismu.


Skončila bitva, boj u konce.  
Chvěju se o nohy, o ruce,  
chraň mi je tady, Bože všehomíra!  
Já obracím se v nebesklon –  
ó srdce, ve svůj dóm,  
ó duše ty má sirá!  

Jakub Deml se narodil v roce 1878 a zemřel roku 1961. Pocházel z rodiny rolníka a kupce. Vystudoval gymnázium v Třebíči a později i bohoslovecký seminář v Brně. Roku 1902 byl vysvětcen na kněze, o pár let později ale Deml zažádal o dočasné zbavení kněžských povinností ze zdravotních důvodů, čemuž bylo nakonec biskupem vyhověno. 

Deml proti sobě pobouřil mnoho církevních představitelů, a to například svým odporem ke klerikalismu. Jeho tvrdá a přímá slova byla trnem v očích i dalším. Za jeho života se jeho dílo velké popularitě netěšilo a nebylo kladně přijímáno. Čelil mnohým zákazům své činnosti.

Deml má ve svých dílech často blízko k expresionismu a existencionalismu. Jeho díla obsahují velmi pestré slovesné žánry. V díle je patrná autorova jistá vnitřní rozeklanost. Mezi jeho velké obdivovatele se řadil například Vítězslav Nezval.

A na nikoho ze živých  
tu nemyslím, už nesmím, ano,  
na to je u nás, u mrtvých, až příliš dbáno,  
zde nezní ani pláč, ani smích.  

A jaký smysl by v tom byl? Což ho má  
tahle má píseň v podzemí? –  
Což vím, zda já jsem já  
a jaký člověk vůbec je, či býti má  
na tomto území –  
Já usínám, jdu domů zpátky,  
klíčku mé smrti sladký,  
buď požehnán!  
O hříchu kázali, o odpuštění vin,  
já všecko zapomněl a vše, co vím,  
je pouze to a dost,  
že v zemi ležím, kůže, kost,  
a že si zpívám v tuto hluš.  
Jinak jsem všeho prostý už,  
i duše prost.  

Mít aspoň dceru nebo syna,  
byl by tu řetěz, který spíná  
živé i mrtvé bez hranic,  
a mně, vyděděnci odevšad,  
mohlo by se přec jen zdát,  
že nechybí mi nic.  
Chybí mi kdeco:  
chci-li něco,  
vždy to dopadne,  
jako bych nechtěl vůbec nic, –  
strašné je toto: Kdo, kdy a kde?  

 

Odkazy:

http://www.spisovatele.cz/jakub-deml

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_Deml

http://www.deml.cz/

Zobrazeno 1582×

Komentáře

Podiven

"Jeho tvrdá a přímá slova byla trnem v očích i dalším. Za jeho života se jeho dílo velké popularitě netěšilo a nebylo kladně přijímáno. Čelil mnohým zákazům své činnosti...."<br />
<br />
Kde se asi inspiroval Jacques? Myslím, že Deml by se na signálech ani neohřál...

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka