Dnes si připomínáme úmrtí Jakuba Demla, esejisty, prozaika a básníka, který je mnohými považován za předchůdce surrealismu.
Skončila bitva, boj u konce.
Chvěju se o nohy, o ruce,
chraň mi je tady, Bože všehomíra!
Já obracím se v nebesklon –
ó srdce, ve svůj dóm,
ó duše ty má sirá!
Jakub Deml se narodil v roce 1878 a zemřel roku 1961. Pocházel z rodiny rolníka a kupce. Vystudoval gymnázium v Třebíči a později i bohoslovecký seminář v Brně. Roku 1902 byl vysvětcen na kněze, o pár let později ale Deml zažádal o dočasné zbavení kněžských povinností ze zdravotních důvodů, čemuž bylo nakonec biskupem vyhověno.
Deml proti sobě pobouřil mnoho církevních představitelů, a to například svým odporem ke klerikalismu. Jeho tvrdá a přímá slova byla trnem v očích i dalším. Za jeho života se jeho dílo velké popularitě netěšilo a nebylo kladně přijímáno. Čelil mnohým zákazům své činnosti.
Deml má ve svých dílech často blízko k expresionismu a existencionalismu. Jeho díla obsahují velmi pestré slovesné žánry. V díle je patrná autorova jistá vnitřní rozeklanost. Mezi jeho velké obdivovatele se řadil například Vítězslav Nezval.
A na nikoho ze živých
tu nemyslím, už nesmím, ano,
na to je u nás, u mrtvých, až příliš dbáno,
zde nezní ani pláč, ani smích.
A jaký smysl by v tom byl? Což ho má
tahle má píseň v podzemí? –
Což vím, zda já jsem já
a jaký člověk vůbec je, či býti má
na tomto území –
Já usínám, jdu domů zpátky,
klíčku mé smrti sladký,
buď požehnán!
O hříchu kázali, o odpuštění vin,
já všecko zapomněl a vše, co vím,
je pouze to a dost,
že v zemi ležím, kůže, kost,
a že si zpívám v tuto hluš.
Jinak jsem všeho prostý už,
i duše prost.
Mít aspoň dceru nebo syna,
byl by tu řetěz, který spíná
živé i mrtvé bez hranic,
a mně, vyděděnci odevšad,
mohlo by se přec jen zdát,
že nechybí mi nic.
Chybí mi kdeco:
chci-li něco,
vždy to dopadne,
jako bych nechtěl vůbec nic, –
strašné je toto: Kdo, kdy a kde?
Odkazy:
http://www.spisovatele.cz/jakub-deml
"Jeho tvrdá a přímá slova byla trnem v očích i dalším. Za jeho života se jeho dílo velké popularitě netěšilo a nebylo kladně přijímáno. Čelil mnohým zákazům své činnosti...."<br />
<br />
Kde se asi inspiroval Jacques? Myslím, že Deml by se na signálech ani neohřál...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.