Viděl, jak jeho oltář hoří

23. 2. 2013 0:00
Rubrika: svatí


Polykarp ze Smyrny se narodil okolo roku 69. Zemřel pravděpodobně 23. února 155 ve Smyrně, díky čemuž si dnes připomínáme jeho úmrtí  a cestu ke svatosti.

Polykarp patřil mezi apoštolské Otce. To znamená, že se mohl pravděpodobně setkat s apoštoly Ježíše Krista. Díla apoštolských Otců byla obecně čtena a ceněna až do čtvrtého století. Nová vlna zájmu přišla až v šestnáctém století s Protestantskou reformací, kdy znovu padaly palčivé otázky, jak to vlastně bylo s vírou církve v prvních staletích po Kristu. O životě Polykarpa se dozvídáme zejména od Irenea a přeneseně od historika Eusebia z Caesareje, ale i Ignáce z Antiochie. Zřejmě také patřil mezi učedníky Janovy, který ho podle Tertulliána a Hieronyma ustanovil biskupem v Malé Asii. Měl se také setkat s dalšími křesťany, kteří viděli Ježíše Krista. Velmi realisticky popsal jeho umučení zřejmě očitý svědek ze Smyrny. Umučení Polykarpovo, které je adresováno městu Filoménion v Malé Asii, se považuje za první martyrium, které posloužilo jako vzor pro další texty tohoto žánru. Zde jsou vybrané úryvky.

Tedy v pátek kolem oběda vyjeli pronásledovatelé na koních, ozbrojení jako by šli zatýkat zločince, za pomoci dítěte hledat Polykarpa. Ve večerní hodině jej našli v podkrovní místnosti. I odtud mohl Polykarp odejít jinam, ale nechtěl. "Staň se vůle Boží", pravil. Když je uslyšel přicházet, vyšel jim naproti a hovořil s nimi takovým způsobem, že diváci, kteří tam přišli, se divili jeho věku i klidu i spěchu se zatýkáním takového starce. Poručil jim přichystat jídlo a pití, kolik budou chtít. Požádal je však, aby mu bez obav poskytli chvíli pomodlit se. Když svolili, postavil se a pln Boží milosti se modlil plné dvě hodiny. Ti, co jej poslouchali, žasli. Mnohým bylo líto, že přišli zatýkat takového bohumilého starce.

Jak Polykarp vcházel na stadion, uslyšel hlas z nebe: "Polykarpe, vydrž, bud statečný!" Nikdo nespatřil toho, kdo to řekl, ale přítomní ten hlas slyšeli. Když lidé uslyšeli, že zatčený Polykarp byl přiveden, dali se do křiku. Prokonsul, když jej k němu přivedli, se zeptal, zda je tím Polykarpem. Přiznal se bez zapírání. Prokonsul se jej snažil přemluvit. "Šetři svého stáří", říká a pak jako obyčejně ze zvyku dodal: "Při štěstěně císařově přísahej, změň své smýšlení! Řekni: Pryč s bezbožníky!" Polykarp s vážnou tváří pohleděl na zástupy zločinných pohanů na stadionu, zdvihl ruku, zabědoval a s očima upřenýma k nebi zvolal: "Pryč s bezbožníky!" Když na něho vladař naléhal "Odpřísáhni a propustím tě, potup Krista", řekl Polykarp : "Osmdesát šest let mu sloužím a v ničem mi neukřivdil, jak mohu potupit svého Krále, jenž mne vykoupil?"

S rukama vzadu svázanýma jako beran z velkého stáda, určený k oběti, ochoten k celopalu na počest Boží pohleděl k nebi a řekl:

"Pane, Bože všemohoucí, Otče milovaného a požehnaného svého Syna Ježíše Krista, skrze něhož jsme tebe poznali, Bože andělů, mocností a veškerého tvorstva i pokolení spravedlivých, kteří žijí před tvou tváří. Velebím tě, že jsi mne učinil hodným tohoto dne a této chvíle a smím mít s mučedníky účast v kalichu tvého Krista skrze Ducha Svatého na věčném životě duše a neporušitelného těla. Kéž bys mne dnes s nimi přijal jako bohatou a sobě milou oběť, jak jsi to předem připravil, zjevil a splnil, pravdivý a neklamný Bože. Pro toto a za všechno tebe chválím, tobě blahořečím, tebe oslavuji skrze věčného nebeského, velekněze Ježíše Krista, tvého milovaného Syna, skrze nějž budiž tobě spolu s ním a Duchem Svatým sláva nyní i v budoucnu. Amen".

Podle spisu, z něhož byly tyto úryvky, Polykarpovo tělo nejprve neshořelo, ale plameny jej obklopily a všude byla libá vůně. Nechali mu tedy probodnout bok dýkou. Krev z jeho boku uhasila všechen oheň. Poté ho nechali znovu spálit. Přátelé odnesli jeho kosti a důstojně jej pochovali. Polykarp měl ovšem již před tím vidění o své smrti a až do konce hlásal Boží království a lásku.

Úryvky jsou z tohoto odkazu. Dalším zdrojem je wikipedia.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka